Cíl studie: Vliv hypoxie různého stupně na aktivitu laktátdehydrogenázy (LDH) v krevním séru a v tkáni mozkové kůry u 14denních laboratorních potkanů v hypotermickém prostředí. Typ studie: Experimentální práce – sledování vlivu hypoxie (pokračování výzkumu hypotermie). Název a sídlo pracoviště: Fyziologický ústav 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Praha. Metodika: Laboratorní potkani (Wistar) ve stáří 14 dnů byli vystaveni v hypobarické komoře hypoxii 7000 m n.m. (pO2 = 8,6 kPa, BT = 41,2 kPa) po dobu 20 minut nebo velké hypobarické hypoxii 9000 m n.m. (pO2 = 6,4 kPa, BT = 30,7 kPa) trvající 30 minut. Okamžitě po ukončení hypoxie byla zvířata dekapitována a po odběru krve byla izolována mozková kůra. Vzorky byly následně 30 minut inkubovány ve vodní lázni při teplotách: 38 °C = normotermie, 30 °C = střední hypotermie, 22 °C = hluboká hypotermie. Po ukončení inkubace byla změřena aktivita laktátdehydrogenázy [E.C. 1.1.1.27] testem Lachema. Výsledky byly vždy srovnávány s výsledky u kontrolních skupin, tj. bez vystavení hypoxii a bez 30minutové inkubace vzorků mozkové kůry a krevního séra ve sledovaných teplotních režimech. Výsledky: Předcházející hypoxie odpovídající 7000 m n.m. sama o sobě neovlivnila aktivitu LDH v tkáni mozkové kůry a v krevním séru; rovněž hodnoty naměřené po inkubaci v normo- a hypotermických prostředích se statisticky významně nelišily od hodnot kontrolních. Samotná hypoxie (9000 m n.m.) aktivitu LDH v mozkové kůře nezměnila, ale v posthypoxické normotermii a střední hypotermii se aktivita LDH statisticky významně zvýšila. V krevním séru jsme zjistili, že vlivem sarežimotné hypoxie 9000 m n.m. se průkazně zvýšila aktivita LDH. Po následné inkubaci v normotermii i v hypotermických podmínkách se naopak aktivita LDH statisticky významně snížila. Závěr: LDH v tkáni mozkové kůry a v krevním séru mladých a nezralých organismů je zřetelně rezistentní vůči hypoxickému stresu (7000 m n.m.) i následné posthypoxické hypotermii. V případě posthypoxické (9000 m n.m.) hypotermie jsme zjistili statisticky významné rozdíly: v tkáni mozkové kůry a v krevním séru jsou výsledky LDH v posthypoxické normotermii i v obou hypotermických prostředích opačné (u mozkové kůry vyšší, v krevním séru nižší) ve srovnání se skupinou experimentálních zvířat vystavených hypoxii, ale bez inkubace. S klesající teplotou inkubačního prostředí se aktivita LDH v mozkové kůře statisticky významně snižuje, v krevním séru jsme ve vztahu k normotermii neprokázali statisticky významné rozdíly.

        Klíčová slova: hypobarická hypoxie, hypotermie, laktátdehydrogenáza, mozková kůra, krevní sérum