Cíl studie: U nemocných v chronickém dialyzačním programu byl opakovaně prokázán deficit L-karnitinu, který vede k poruše energetického metabolismu a vzniku některých komplikací. Cílem práce je porovnat sérové koncentrace volného karnitinu hemodialyzovaných pacientů (před dialýzou a po dialýze) se zdravou populací a zhodnotit změny těchto koncentrací v důsledku suplementace. Materiál a metoda: Sledovali jsme 85 nemocných v pravidelném dialyzačním programu. Na začátku studie byly změřeny hladiny karnitinu u těchto nemocných a porovnány se zdravou kontrolní skupinou. Skupina hemodialyzovaných byla rozdělena na dvě podskupiny, které si složením odpovídaly. První podskupina (46 pacientů) byla suplementována L-karnitinem (15 mg/kg i. v. po každé dialýze), druhá podskupina (39 pacientů) dostávala placebo. Laboratorní vyšetření bylo provedeno před zahájením studie, po 3 měsících suplementace a po jejím skončení, tj. po 6 měsících. Hladina karnitinu byla stanovena vždy před dialýzou a po dialýze. Stanovení volného L-karnitinu bylo prováděno fotometricky soupravou firmy Roche na analyzátoru Olympus. Výsledky byly zhodnoceny nepárovým t-testem a běžnými statistickými výpočty v programu Microsoft Excel. Výsledky: Průměrná koncentrace L-karnitinu u nedialyzovaných byla 40,1 ± 8,9 µmol/l, z toho u mužů 43,4 ± 8,1 µmol/l a u žen 33,1 ± 5,6 µmol/l. U dialyzovaných byla tato hodnota 30,5 ± 10,3 µmol/l před dialýzou (p < 0,001 pro rozdíl hodnot zdraví vs nemocní před dialýzou; CI = 6,5–12,7) a 9,4 ± 4,6 µmol/l po dialýze (p < 0,001 pro hodnoty před dialýzou a po ní). Rozdíl hodnot mezi dialyzovanými muži a ženami nebyl statisticky významný. Obě podskupiny dialyzovaných měly na začátku studie srovnatelné hladiny L-karnitinu v séru. Zatímco u suplementovaných tyto hodnoty měřené po 3 a po 6 měsíci trvání studie výrazně vzrostly (29,5 ± 8,7 µmol/l vs 135,3 + 39,9 µmol/l vs 111,7 ± 35,7 µmol/l; p < 0,001), u nesuplementovaných měly tendenci k mírnému poklesu (30,4 ± 11,5 µmol/l vs 30,2 ± 12,5 µmol/l vs 25,7 ± 10,0 µmol/l). Hodnoty karnitinu u suplemenovaných byly vyšší i 2 měsíce po vysazení (65 ± 16,6 µmol/l; p < 0,01 vs hodnoty před suplementací). Závěr: Přibližně 60 % nemocných léčených hemodialýzou mělo v období před dialýzou významný deficit volného L-karnitinu v séru, zbylých 40 % mělo hodnotu karnitinu srovnatelnou se zdravou populací. V období po dialýze měli výrazně nižší hodnoty všichni nemocní (průměrně 30 % hodnoty před dialýzou). Zatímco u nesuplementovaných hladina karnitinu mírně klesala, u suplementovaných nastal prudký nárůst, takže se i hodnoty po dialýze dostaly do normálu. Vyšší hladina se udržela i v období dvou měsíců po ukončení suplementace. Karnitin je nezbytný pro správný chod metabolismu a jeho nedostatek se může podílet na vzniku komplikací hemodialyzační léčby, proto je na místě zvážit u deficientních pacientů jeho suplementaci.

        Klíčová slova: L-karnitin, hemodialýza, energetický metabolismus, deficit, suplementace.