V posledním desetiletí došlo k prudkému rozvoji metody nazvané funkčníMR, která mapuje regionální změny mozkové perfuze a nepřímo tak měří neuronální aktivaci ve vyšetřovaných částech mozku. Její přínos ke studiu kognitivních funkcí dosud není zcela jednoznačný. Metodou „event-related“ funkční MR (efMRI) autoři provedli vyšetření sluchového „oddball“ úkolu u 10 zdravých dobrovolníků. Získané výsledky porovnávali s nálezy předchozích efMRI a intracerebrálních ERP studií s cílem posoudit míru shody mezi oblastmi s hemodynamicky významně odlišnou odpovědí na vzácné terčové podněty a známými intracerebrálními generátory P3 potenciálu ERP. Obě metody shodně prokázaly aktivaci řady oblastí především parietálního a frontálního laloku (lobulus parietalis superior, inferior, gyrus supramarginalis, gyrus cinguli, laterálního prefrontálního kortexu, gyrus temporalis superior a thalamu). Ve shodě s předpokládanou významnou rolí neurokognitivní sítě pro záměrnou pozornost v průběhu detekce terčových podnětů byla ve většině těchto struktur pozorována výraznější hemodynamická odezva na pravé straně. Oproti očekávání nebyla v prezentovaném experimentu, ani v žádné z předchozích efMRI studií prokázána signifikantní hemodynamická odpověď na terčové podněty v místě nejvýraznějšího P3 generátoru – v amygdalohipokampálním komplexu. Rozdílné výsledky byly obdrženy také při vyšetřování dalších oblastí, např. rostrálního cingula. Ačkoli je tedy přínos efMRI k poznání neuroanatomického korelátu mentálních pochodů extrémně vysoký, sama o sobě není schopna poskytnout kompletní mapu aktivovaných mozkových oblastí v průběhu kognitivních operací. Důvodem je nejspíše neschopnost plně reflektovat tranzientní krátce trvající funkční změny neuronálních populací. Nadále je tak nutno vnímat ji jako metodu komplementární a její výsledky posuzovat s maximální obezřetností.

        Klíčová slova: oddball, event-related fMRI, SPM, geneze P3