Cíl : Diskuse o screeningu funkčních tyreopatií v graviditě probíhají nejméně 15 let, doporučení jsou formulována nejméně 10 let. Skutečnosti, že jsou prokazovány nejen komplikace v graviditě či po porodu, ale problémy mentálního vývoje dětí matek s funkční tyreoidální poruchou ideu screeningu podporují. Metodika: Bylo vyšetřeno 4500 žen v 1. trimestru gravidity ve třech centrech v České republice. Ze séra bylo vyšetřeno TSH, anti TPO, resp. FT4. Výsledky: Suprese TSH byla prokázána až u 3,6 % většinou bez vazby na funkci štítné žlázy, zvýšená koncentrace TSH, svědčící pro (sub)klinickou hypotyreózu, byla až u 5 % žen. Snížení FT4 pod 9,8 pmol/l, ohrožující fyziologický vývoj nervové tkáně, bylo zjištěno u 17 z vyšetřených 120 žen s TSH vyšším než 4,00 mU/l, to znamená riziko minimálně 1:170 nedostatečného vývoje mozku u plodu v celkovém počtu vyšetřovaných žen. Anti TPO mělo zvýšeno až 15 % vyšetřovaných, u nich je zvýšené riziko rozvoje funkční tyreoidální poruchy v graviditě nebo poporodní tyreoiditidy. Závěr: Na základě výsledků (u 5 % snížená funkce, 15 % pozitivních anti TPO) chceme otevřít diskusi o zavedení screeningu poruch štítné žlázy v ČR před plánovanou koncepcí, nejpozději na počátku těhotenství. Laboratorní normy v těhotenství, vztah k týdnu gravidity, sjednocení diagnostických postupů i interpretace výsledků a navázání užší systematické spolupráce gynekologů, endokrinologů, praktických lékařů a laboratoří, jsou nejbližšími úkoly.

        Klíčová slova: hypotyreóza, screening, štítná žláza, těhotenství, TSH