Na úvodní stránku ČLS JEP ČESKÁ LÉKAŘSKÁ SPOLEČNOST J. Ev. PURKYNĚ
Časopisy - Článek
Na úvodní stránku ČLS JEP Aktuality O Společnosti O nakladatelském středisku Časopisy Vyhledávání Knihy Supplementa Katalog
 
  Anglicky / English version Prakt. Lék., 2004, 84, No. 8, p. 449-457. | Epidemiol. Mikrobiol. Imunol., 2003, 52, č. 3, s. 105-116.
 
Vysoké letní teploty a úmrtnost v ČR v letech 1982–2000 
KYSELÝ J.1, KŘÍŽ B.2 

1 Ústav fyziky atmosféry AV ČR, Praha 2 SZÚ, Praha
 


Souhrn:

       Úmrtnost související se stresem z horka, která se řadí mezi hlavní oblasti dopadů extrémních teplotních jevů na společnost, byla zjištěna v mnoha evropských zemích; studie soustřeďující se na středoevropskou populaci však byly dosud vzácné. Výsledky analýzy za období 1982–2000 v ČR ukazují, že stres z horka vede k výrazně zvýšené celkové úmrtnosti a úmrtnosti na kardiovaskulární nemoci. Období s nejvyššími odchylkami denního počtu úmrtí od normálu (v celoročních datech) jsou epidemie infekčních onemocnění a horké vlny; letní dny se zvýšenou úmrtností jsou téměř výhradně dny s kladnými teplotními odchylkami od průměrného ročního chodu. Odchylky úmrtnosti od normálu přesahují 100 úmrtí denně (více než 30% relativní nárůst) ve vrcholech horkých vln, a celková nadnormálová úmrtnost během intenzivních horkých vln v roce 1994 činila +456 úmrtí (+10,3 %) 17.–30. června a +598 úmrtí (+12,3 %) 24. července až 8. srpna. Relativní nárůst úmrtnosti na kardiovaskulární nemoci byl ještě výraznější. Důležitou roli hrál efekt posunu úmrtnosti, který vysvětluje 52%(48 %) zvýšené úmrtnosti v červnové (červencové–srpnové) horké vlně v roce 1994. Lidé, kteří by zemřeli brzy, bez ohledu na počasové podmínky, tak tvořili zhruba polovinu z celkového počtu obětí, což je hodnota vyšší než v obdobných studiích ve světě. Zvýšená úmrtnost je pozorována při maximálních (průměrných, minimálních) denních teplotách vzduchu vyšších než 25 °C (18 °C, 14 °C) a jejich odchylkách od průměrného ročního chodu přesahujících 3 °C. Stejné hodnoty platí pro celkovou úmrtnost a úmrtnost na kardiovaskulární nemoci. Zvýšení úmrtnosti při vysokých teplotách je výraznější u žen než u mužů. Korelace mezi úmrtností a teplotními proměnnými (včetně heat indexu) jsou kladné a statisticky významné (p=0,01), silnější pro odchylky meteorologických proměnných od ročního chodu, pro ženskou populaci než pro mužskou, a pro heat index než pro jakoukoli jinou teplotní proměnnou. Nezpožděné korelace jsou silnější než korelace se zpožděním úmrtnosti za teplotou 1–3 dny; kladné hodnoty korelačních koeficientů platí pouze pro zpoždění 0–3 dny, pro 4–25 dnů je vazba záporná (většinou statisticky významně), což demonstruje efekt posunu úmrtnosti a jeho časový dosah.

        Klíčová slova: úmrtnost – teplota vzduchu – stres z horka – Česká republika.
       

Objednat toto číslo jako - FYZICKÁ OSOBA nebo PODNIKATELSKÝ SUBJEKT

  ZPĚT NA OBSAH  
 
 
| HOME PAGE | KÓDOVÁNÍ ČEŠTINY | ENGLISH VERSION |
©  1998 - 2008 ČESKÁ LÉKAŘSKÁ SPOLEČNOST J. E. PURKYNĚ
Výroba: NT Servis, s.r.o., provozovatel serveru P.E.S. consulting, s.r.o.
WEBMASTER