Východisko. Pooperační hypoparatyreóza po paratyreoidektomiích (PTE) se jeví dle našich vlastních zkušeností se 243 výkony na příštítných tělíscích (PT) u nemocných se všemi typy hyperparatyreóz (HPT) jako závažný problém, i když jsou v případě totální PTE standardně prováděny implantace částí tkáně (de facto autologní transplantace), kryokonzervace a od roku 1995 i reimplantace kryokonzervovaných tkání. V poslední době zvažujeme terapii nejzávažnějších případů pooperačních hypoparatyreóz transplantací tkáně příštítných tělísek. Cílem této práce bylo zjistit viabilitu kryokonzervované autologní tkáně PT, „čerstvé“ autologní tkáně odebrané při PTE a tkáně multiorgánových dárců, určené k eventuálně uvažované alogenní transplantaci. Metody a výsledky. Skupinu 1 tvoří 55 kryokonzervovaných vzorků získaných od 41 nemocných po PTE (22 mužů, 19 žen, průměrný věk 46±11 let). Průměrná délka kryokonzervace tkáně byla 84±49 měsíců. Skupinu 2 tvoří tzv. čerstvá tkáň PT, odebraná během PTE a uchovaná v ledové tříšti. Viabilita byla vyšetřována v určitých časových intervalech u 42 nemocných s HPT (11 mužů, 31 žen, věk 55±13 let). Skupinu 3 tvoří 14 kadaverózních dárců tkáně PT (7 mužů, 7 žen, věk 31±5 let), která byla odebrána v rámci multiorgánových odběrů (teplá ischémie 32 minut). Vyšetření byla prováděna průtokovou cytometrií na přístrojích Coulter Epics a Becton Dickinson po dezintegraci tkáně a kvantifikaci počtu buněk v suspenzi, a to pomocí propidium jodidu, který jsou viabilní buňky schopny vyloučit. Histologickým vyšetřením zbytků tkáně po dezintegraci a cytospinů vyšetřovaných suspenzí bylo potvrzeno, že byla vyšetřena skutečně tkáň PT. Zjištěná viabilita ve skupině 1 byla v průměru 36,9±24,7%. Nebyl prokázán významný vztah viability a délky skladování kryokonzervované tkáně. Průměrná viabilita všech vzorků ve skupině 2 byla 51,4±24 %, nebyla zde prokázána závislost na čase, ani rozdíl ve viabilitě dle použitého média. Viabilita ve 3. skupině byla 66,8±32 %. Mezi skupinami 1 vs. 2 byl zachycen statistický rozdíl s p<0,05, mezi skupinami 2 a 3 nebyl statistický rozdíl prokázán (při hraničním p=0,06) a mezi skupinami 1 a 3 byl prokázán rozdíl s p<0,001. Závěry. Nejvyšší viabilita tkáně PT byla nalezena u tkáně kadaverózních dárců, nejnižší u kryokonzervované tkáně, a to bez ohledu na délku jejího skladování.

        Klíčová slova: viabilita, příštítná tělíska, kryokonzervace, průtoková cytometrie, paratyreoidektomie, kadaverózní dárce, implantace tkáně, hypoparatyreóza.