Východisko. Expozice dětí pasivnímu kouření má významné asociace k respirační morbiditě, nejvýraznější ve věku 0 až 2 roky. Později bývá pozorován pokles prevalence. Cílem bylo při opakovaném vyšetření kohorty dětí studie ELSPAC (European Longitudinal Study of Pregnancy and Childhood) zhodnotit změny podílu dětí exponovaných zakouřenému prostředí v 6, 18 měsících a 5 letech jejich věku a rozdíly ve frekvenci nemocí dětí s různou expozicí. Metody a výsledky. Údaje o zdraví a expozici byly získávány pomocí standardizovaných dotazníků od matek a ošetřujících lékařů a analyzovány pro 4 skupiny dětí lišící se kuřáckým chováním jejich matek. Statisticky byly rozdíly hodnoceny v programu SPSS. Děti kouřících matek byly častěji exponovány pobytu v zakouřeném prostředí, děti středně silných a silných kuřaček více než děti slabých kuřaček. Ve věku 6 měsíců byly děti častěji chráněny před expozicí pasivnímu kouření než ve věku 18 měsíců a 5 let: Rozdíly byly většinou statisticky významné (p < 0,01). Docházka do mateřské školy představuje významný ochranný faktor: Děti byly ve všední dny exponovány méně než o víkendech (p < 0,001, resp. p < 0,01). Respirační symptomatologie a morbidita byla vysoce signifikantně zvýšena v 6 a 18 měsících života těch dětí, jejichž matky kouřily. Ve věku 5 let souvisí kuřácké prostředí domovů pouze s četnějším výskytem astmatické symptomatologie (sípavý dech, zástavy dechu) a s častější alergií na domácí prach a pyly s projevy dušnosti a sípání (p < 0,05). Závěry. Studie ELSPAC prokázala významný vliv kouření matek na expozici dětí pasivnímu kouření. Následky expozice se klinicky manifestují zejména ve zvýšené respirační a alergické morbiditě, více v prvních 18 měsících života než v 5 letech.

        Klíčová slova: pasivní kouření, respirační morbidita, trendy.