Autoři rozebírají soubor 150 pacientů vyšetřených metodou rinomanometrie (RMM) na ORL klinice Fakultní nemocnice v Hradci Králové, zabývají se indikací testu, jeho omezením a interpretací výsledků. Rinomanometrie je definována jako metoda objektivního kvantitativního posouzení nosní průchodnosti. Vyšetřovací metodou je přední aktivní kontralaterální rinomano- metrie na přístroji Rhinomanometer 200 fy Atmos. Autoři popisují základní rinomanometrické vyšetření, vč. základních a odvozených parametrů a modifikace metody vyšetření. Výsledkem stu- die je interpretace základních rinomanometrických obrazů. Výtěžnost rinomanometrie je úměrná nejen přesnosti vyšetření, ale i správné interpretaci výsledků. Problémem metody zůstává velký rozptyl výsledků a diskrepance mezi subjektivním a objektivním nálezem. Rinomanometrie je hod- nocena jako doplňkové funkční vyšetření patologických stavů nosní dutiny.

        Klíčová slova: rinomanometrie, nosní průtok.