Cílem studie je zjistit výskyt jednotlivých subtypů psoriatické artritidy, sledovat vývoj kloubního poškození v závislosti na různých charakteristikách choroby a validizovat prediktory závažnosti průběhu navržené v roce 1995 Gladmanovou et al. V publikaci je uvedena charakteristika souboru 115 pacientů s PsA a jeho srovnání s dostupnou literaturou. Průměrné trvání choroby v době vstupního vyšetření bylo 8 roků. Onemocnění se manifestovalo nejčastěji jako oligoartritida (73 %), jako monoartritida (10 %) nebo jako polyartritida (17 %). Daktylitida se vyskytla u 14 % pacientů a tendinopatie u 5 % pacientů. U 38 % pacientů bylo omezení rozsahu pohybu alespoň 1 kloubu. Minimálně 1 deformita byla přítomna u 6 % pacientů. Do podskupiny postihující převážně distální interfalangeální klouby bylo možno zařadit 15 % pacientů, oligoartikulární postižení bylo přítomno u 30 % nemocných, v podskupině s polyartikulárním postižením bylo 34 % pacientů, do podskupiny s výhradně axiálním postižením bylo možno zařadit 6 % a do podskupiny s kombinovaným axiálním a periferním postižením 16 % pacientů. Funkční klasifikace podle American Rheumatism Associa- tion z roku 1965 odpovídala u 24 % pacientů stadiu I, u 56 % stadiu II a u 20 % stadiu III. Funkční postižení žádného pacienta neodpovídalo stadiu IV. Hodnocení našeho souboru potvrdilo, že psoriatická artritida, dosud považovaná lékařskou veřejností za relativně benigní onemocnění, může být závažnou až invalidizující artropatií.

        Klíčová slova: psoriatická artritida, klinické kloubní poškození