V rámci randomizované, dvojitě slepé studie zkoumající vliv glutamínu na klinický průběh autologní transplantace periferních buněk, jsme prováděli měření lymfocytárních subpopulací (CD3, CD4, CD8, CD19 a CD57+ buněk) před transplantací a poté 14, 28 a 42 dní po převodu. Zkoumáno bylo celkem 36 pacientů (18 glutamín, 18 placebo). V celém souboru pacientů jsme zjistili návrat CD4 a CD19 buněk k předtransplantačním hodnotám den +42 po převodu; u CD8 a CD57 buněk došlo ke statisticky významnému vzestupu oproti stavu před transplantací. V glutamínové skupině jsme pozorovali v den +28 rychlejší obnovu CD8 a hraničně lepší obnovu CD19 pozitivních buněk, naopak pacienti, kteří dostávali placebo, obnovovali rychleji CD57+ buňky. Všechny tyto rozdíly se vyrovnaly v den +42, pouze CD19+ buněk byl v tu dobu hraničně vyšší počet v placebové skupině. S výjimkou CD19-lymfocytů jsme pozorovali slabé korelace mezi počtem lymfocytů v den +42 po transplantaci s počtem transplantovaných CD34+ buněk. Je tedy možno konstatovat, že pokles lymfocytárních subpopulací je krátkodobý, obnova koreluje mezi jinými s podaným množstvím krvetvorných buněk, signifikantní význam glutamínu pro obnovu lymfocytárních subpopulací však nebyl prokázán.

        Klíčová slova: autologní transplantace – lymfocyty – průtoková cytometrie – glutamín.