Od svého objevu v 50. letech minulého století nabývá teprve v současné době fenomén existence volné lidské DNA v různých tělních tekutinách na svém významu. Přítomnost volné lidské DNA v různých tělních tekutinách s sebou přináší lákavé možnosti v diagnostice a/či monitoraci řady onemocnění či klinických stavů. Jedná se o poměrně novou metodu, u níž není doposud dosaženo standardu v laboratorním postupu. Rovněž její klinický význam musí být ve většině uvažovaných klinických situacích teprve určen. Předkládaný text představuje přehled současného postavení stanovení hladin volné DNA v rozličných tělních tekutinách za různých klinických stavů.

        Klíčová slova: volná nebuněčná DNA.