Před 23 lety bylo v Lancetu poprvé popsáno vyšetření protilátek proti kardiolipinu u skupiny nemocných s rizikem opakovaných tepenných a/nebo žilních trombóz a opakovaných spontánních potratů. Tento soubor klinických a laboratorních příznaků byl zpočátku nazýván antikardiolipinovým syndromem, avšak po průkazu zkřížené reaktivity kardiolipinu s jinými fosfolipidy se ujal název antifosfolipidový syndrom (APS). Problematika APS je dosud předmětem řady diskusí. Ani po dvou desetiletích výzkumu nebylo dosaženo shody ohledně standardizace a interpretace výsledků vyšetření antifosfolipidových protilátek (APLA). Na téma standardizace vyšetření APLA se konalo mnoho mezinárodních workshopů, více nežli u kterýchkoli jiných autoprotilátek. Dosud však panují značné mezilaboratorní rozdíly v detekci APLA. Z tohoto důvodu je třeba do rutinních analýz APLA integrovat komplexní postupy kontroly kvality. Pro laboratoř usilující o poskytování kvalitních služeb je nezbytná důkladná externí kontrola kvality vyšetření (external quality assessment, EQA).

        Klíčová slova: antifosfolipidový syndrom – antifosfolipidové protilátky – standardizace – externí kontrola kvality.