Dosavadní poznatky ukazují, že jedním z nejčastějších non-motorických příznaků Parkinsonovy nemoci (a současně jedním z nejvíce obtěžujících) je tzv. komplexní sexuální dysfunkce. Pozitivní efekt medikamentózní dopaminergní stimulace na parkinsonskou sexuální dysfunkci byl nedávno testován u pacientů léčených L-DOPA nebo agonisty dopaminu, včetně pergolidu. Pergolid je velmi účinný agonista dopaminu, u kterého byla jeho účinnost opakovaně prokázána jak v pokročilých, tak i počátečních stadiích Parkinsonovy nemoci. Mimo jiné bylo prokázáno i to, že pozitivně ovlivňuje sexuální funkce. Prezentovaná sledování měla za úkol ověřit tuto účinnost pergolidu jak v kratším (3 a 6 měsíců), tak i delším časovém horizontu. Čtrnáct mužských pacientů, trpících Parkinsonovou nemocí, kteří byli léčeni L-DOPA, a u kterých byla indikována léčna agonistou dopaminu, bylo sledováno v obdobích 3, 6 a 12 měsíců. Pergolid (Permax®) byl u všech pacientů titrován do celkové denní dávky 3 mg. U všech pacientů bylo před zahájením léčby provedeno kompletní neurologické vyšetření, dále bylo provedeno testování UPDRS III a IV subškál, testování Mini Mental State Examination, neuropsychologické vyšetření včetně Zungovy škály deprese, kompletní biochemické a hematologické vyšetření včetně stanovení hladiny prolaktinu v séru. Dále bylo u všech pacientů provedeno vyšetření sexuologické včetně vyšetření pomocí strukturovaného dotazníku International Index of Erectile Function (IIEF). Všechna tato vyšetření byla opakována při kontrolách po 1, 2 a 6, stejně tak po 12 měsících. ANOVA, non-parametrická Friedmannova ANOVA, a Tukeyho post-hoc testy byly použity ke statistické analýze výsledků. Statisticky významné rozdíly byly zjištěny v mezi hodnotami UPDRS III, UPDRS IV, a hodnotami všech subškál IIEF při srovnání průměrných hodnot v měsících 0 a 1 s hodnotami v měsících 3, 6 i 12. Pergolid, použit jako „add-on“ terapie při léčbě Parkinsonovy nemoci k L-DOPA, významně zlepšil komplexní sexuální dysfunkci u mladších mužů, trpících touto chorobou, kteří setrvali u sexuálních aktivit. Léčba pergolidem je tedy pravděpodobně u těchto pacientů lepší volbou, než nasazení krátce působících PDE- 5 inhibitorů.

        Klíčová slova: Parkinsonova nemoc, sexuální dysfunkce, pergolid