Autoři zvažovali přínos refrakčního výkonu a jaký bude pravděpodobný vývoj v postavení očí u 102 dospělých uvažujících o refrakčním výkonu. Indikací byla porucha postavení očí či amblyopie u žadatelů o tento výkon, kteří byli vyšetřeni v letech 1996 až 2002. Základní refrakční vyšetření bylo vždy doplněno o podrobný ortoptický rozbor. Na jeho podkladě nedoporučili refrakční výkon u 14 vyšetřených (14 %). Kontraindikací refrakčního výkonu byla u 9 vyšetřených ARK, neboť následná změna velikosti úchylky či operační úprava strabismu by mohla vést k diplopii. Za nevhodnou indikaci dále považovali exces konvergence při vysokém AC/A u hyperopií, kdy nebylo možno vyloučit přetrvání kosmeticky i funkčně zásadní konvergentní úchylky do blízka. Na základě tohoto vysvětlení se 5 pacientů refrakčnímu výkonu nepodrobilo. Hlavní náplní sdělení je rozbor vývoje postavení očí a binokulárních funkcí u 46 dospělých pacientů, kteří se po komplexním strabologickém a refrakčním vyšetření rozhodli podstoupit refrakční výkon, ale i další ortoptickou péči. Úprava refrakční vady byla provedena metodou LASIK (Laser in Situ Keratomileusis) na 69 očích (80 %) a CLE (Clear Lens Extraction) na 17 očích (20 %) Z ortoptických rozborů před a po refrakčním výkonu vyplynulo, že u všech 29 i jen částečně akomodativních esotropií se po refrakčním výkonu zmenšila úchylka v průměru z +11,2 st. (v rozsahu +2 st. do +30 st.) na +5,4 st. (v rozsahu paralelního postavení do +20 st.), a to u většinové zastoupené hyperopie, ale i u 6 myopií. Zlepšení postavení bulbů bylo bez přímé závislosti velikosti hyperopie k původní úchylce. U 23 pacientů (79 %) s esotropií nebyla úchylka po refrakčním výkonu větší než 5 st. Postavení očí bylo kosmeticky plně vyhovující a tedy nebylo ani indikací k operační úpravě.U 9 pacientů (35 %) s esotropií při hyperopii bylo zaznamenáno zlepšení binokulárních funkcí. Teoretickým důvodem by mohla být nově vzniklá emetropie umožňující trvalou optimální senzorickou informaci. U všech 17 exotropií nebyla zaznamenána podstatná změna ve velikosti úchylky ani obnova binokulárních funkcí, pokud již nebyly zachovány. Autoři řešili operativně postavení očí u 12 pacientů, přičemž ve 2/3 převládala exotropie. U 11 pacientů podle charakteru strabismu volili oslabující či posilující výkony na horizontálních přímých svalech. Pouze jednou indikovali retropozici dolního šikmého svalu pro současně přítomnou tortikolis pří exotropii.Po operaci i v dalších měsících nebyla zjištěna zbytková úchylka větší než 5 st. Binokulární funkce nebyly obnoveny u žádného pacienta. Byla prokázána střídavá suprese či potlačení vjemu na jednom oku.

        Klíčová slova: binokulární vidění, CLE, LASIK, strabismus, refrakční vady