Východisko. Biologický věk charakterizuje organizmus z hlediska jeho reálného stupně zestárnutí. Z hlediska teoretické gerontologie má sledování vývoje biologického věku hlavní význam při ověřování teorií a hypotéz orientovaných na základní mechanizmy stárnutí. Měření a sledování biologického věku má značný aplikační potenciál z medicínského hlediska, mimo jiné jako metodika ověřování prostředků pro zpomalení procesu stárnutí nebo jako indikátor předčasného stárnutí. Pro určování biologického věku byla navržena a popsána řada souborů (baterií) testů. Tyto metody nejsou dosud standardní a vyznačují se mimo jiné značnou časovou náročností, která omezuje jejich širší aplikovatelnost. Metody a výsledky. Naším cílem bylo vyvinout rutinní metodiku, umožňující provádět opakovaná měření na velkém souboru osob. Důraz jsme proto kladli na jednoduchost, rychlost a reprodukovatelnost měření. Výsledkem vývoje je soubor obsahující 7 biofyzikálních metod a speciální metodika zpracování dat. Většina použitých metod vychází z klasických biofyzikálních měření, modifikovaných podle našich zkušeností. Metodika měření reologic- kých vlastností kůže byla kompletně nově vyvinuta na našem pracovišti. Závěry. Byla vyvinuta baterie biofyzikálních testů pro rutinní určování biologického věku. Informace o výsledcích měření jednotlivých veličin jsou zpracovávány počítačem pomocí multiregresní analýzy. Trvání měření celé baterie je cca 120 minut.

        Klíčová slova: stárnutí, biologický věk, baterie testů, biofyzika.