Cíl: Cílem práce bylo zhodnotit průběh, komplikace a následky bakteriálních meningitid vyvolaných neznámým patogenem u dětí do 51et věku v období let 1985 -1999. Dále se pokusit o analýzu příčin negativních výsledků kultivačních vyšetření. Metody: Ve sledovaném období bylo na Infekční klinice FN v Plzni hospitalizováno celkem 5780 dětí ve věkovém rozmezí 5 týdnů - 51et. Z celkového počtu hospitalizovaných bylo 150 (2,6 % ) dětí přijato pro bakteriální meningitidy. Celkem u 123 (85 %) případů byla etiologie onemocnění ověřena průkazem patogenu, v dalších 14 případech bylo onemocnění hodnoceno jako meningokoková meningitidy nebo sepse na základě klinických příznaků a epidemiologické souvislosti. V souboru 9 dětí, kde se nezdařil průkaz patogenu, byly hodnoceny rizikové faktory pro rozvoj bakteriální meningitidy, dále klinický průběh onemocnění, léčba, komplikace a následky onemocnění. Byly zvažovány důvody negativity mikrobiologických vyšetření. Výsledky: V patnáctiletém období bylo hospitalizováno celkem 9 dětí, z nichž se žádnou z dostupných kultivačních i bezkultivačních mikrobiologických metod nepodařilo prokázat vyvolávající agens. Průměrný věk souboru byl 17,2 měsíců, nejmladší pacient byl dvouměsíční. Celkem 5 pacientů bylo odesláno k hospitalizaci s odpovídající diagnózou. Průměrná délka příznaků do stanovení diagnózy byla 61 hodin. Žádný pacient nezemřel, průběh onemocnění byl u 2 nemocných komplikován mastoiditidou, u 1 ataxií. Nozokomiáhú komplikace byly pozorovány u 4 dalších dětí. Při dlouhodobém sledování nezanechalo onemocnění v této skupině dětí žádné trvalé následky. Závěr: Klinický průběh bakteriálních meningitid ve sledovaném souboru byl oproti souboru dětí s hemofilovou, meningokokovou a pneumokokovou meningitidou lehčí, onemocnění nezanechalo trvalé následky. U všech pacientů byla již před stanovením diagnózy zavedena antibiotická léčba trvající v průměru 72 hodin. Tato skutečnost přináší i možné vysvětlení selhání kultivačních metod i rychlých bezkultivačních technik. Ke zlepšení etiologické diagnostiky bakteriálních meningitid by v takových případech významným způsobem přispěl průkaz DNA mikrobiálních agens využitím PCR metod, které postupně zavádí NRL v Praze.

        Klíčová slova: meningitidy, nezjištěná etiologie, kultivace, PCR