Mýtické Řecko, egyptská Alexandrie a antický Řím se staly kolébkou starověkého lékařství, ve kterém se počátky anatomie a fyziologie spojovaly s přírodní filozofií velkých osobností Hippokrata a Galéna. Moderním vkladem, lékařskou chemií, přispěli k evropské medicíně arabští lékaři Rhazes a Avicena. Až překonáním církevního dogma- tismu, objevením Nového světa a vznikem univerzit se otevřela cesta k vědeckému pokroku, který započal velký chirurg a lékař Andreas Vesalius.

        Klíčová slova: starověké lékařství, A. Vesalius, vědecká medicína.