Po červencových povodních roku 1997 nastalo v oblastech zátop na Břeclavsku kalamitní přemno- žení komárů. V rámci surveillance jsme virologicky vyšetřili celkem 11 334 samiček komárů ve 117 směsích (9 100 Aedes vexans, 917 A. cinereus, 11 A. cantans, 1 074 A. sticticus a 232 Culex pipiens pipiens). Bylo izolováno šest kmenů viru Ťahyňa (Aedes vexans 5, A. cinereus 1) a jeden kmen viru West Nile (WN, z Culex p. pipiens – první nález v ČR). Sérologickým vyšetřením vzorku obyvatel (n = 619) této oblasti v plak-redukčním neutralizačním testu byly prokázány protilátky proti viru Ťahyňa u 333 (53,8 %) osob a proti viru WN u 13 (2,1 %) osob. U 72 osob tohoto souboru byly odebrány párové vzorky krevních sér a průkazný vzestup titru protilátek mezi oběma odběry byl zjištěn jednou s virem Ťahyňa (subklinická infekce) a čtyřikrát s virem WN (z toho dva případy klinické infekce dětí). U tří ze zbývajících 9 osob s WN protilátkami bylo v létě 1997 zaznamenáno onemoc- nění kompatibilní se západonilskou horečkou. Vyšetření dokumentuje aktivitu viru WN na Břeclav- sku a je prvním sdělením o nemoci vyvolané tímto arbovirem u člověka ve střední Evropě. Virus WN by neměl být podceňován jako potenciální původce menších lokálních epidemií ani v podmínkách mírného klimatického pásu střední Evropy. Environmentální faktory včetně antropogenních, ve- doucí ke zvýšení populační denzity komárů (silné dešťové srážky následované záplavami, umělé povodňování, vyšší teploty), mohou vytvořit podmínky pro zvýšenou incidenci nákaz přenosných komáry včetně západonilské horečky.

        Klíčová slova: komáři – Aedes – Culex – Ťahyňa virus – West Nile virus – povodeň.