Studie dokumentuje výskyt bakteriálních patogenů u pacientů Dětské kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci a vývoj rezistence k antimikrobním preparátům v tříletém období 1995 - 1997, včetně opatření v rámci antibiotické politiky. Mezi nejčastěji izolované druhy bakterií patřily Escherichia coli (19,1 - 20,9 %), Staphylococcus epider- midis (12,1 - 16,7 %), viridující streptokoky (10,3 - 11,4 %), Klebsiella pneumoniae ( 4,3 - 8,9 %), Staphylococcus aureus (5,4 - 8,5 %), Haemophilus influenzae (5,0 - 7,9 %), Pseudomonas aeruginosa (4,4 - 5,8 %) a Enterococcus sp. (3,3 - 5,7 %). Na Dětské klinice byl prokázán signifikantní vzestup (p = 0,05) rezistence druhu Pseudomonas aeruginosa k ceftazidimu (z 1,9 % v roce 1995 na 34,5 % v roce 1997). Tento velmi negativní trend může souviset mimo jiné se zvýšením selekčního tlaku tohoto preparátu o 122 % (při použití parametru RDDDATB). Dále byl rovněž zjištěn signifikantní vzestup (p = 0,05) rezistence kmenů Pseudomonas aeruginosa k ofloxacinu (z 1,9 na 18,2 %) a k ciprofloxacinu (z 1,1 na 13,8 %), přičemž zvýšení selekčního tlaku fluorochinolonů lze charakterizovat vývojem RDDDATB z hodnoty 0,08 v roce 1996 na 0,21 v roce 1997, což představuje nárůst o 162,5 %. Nepříznivým trendem se jeví i zvýšená frekvence gentamicin-rezistentních kmenů Pseudomonas aeruginosa (z 8,8 na 24,1 %). Vzestup rezistence Klebsiella pneumoniae k cefotaximu (z 2,0 na 57,1 %) a ceftazidimu (z 1,5 na 52,2 %) v roce 1996 byl vyvolán výskytem ESBL-pozitivních bakteriálních kmenů na novorozeneckém oddělení.

        Klíčová slova: patogenní bakterie, rezistence, antibioterapie, antibiotická politika