Prvé pokusy o transplantace a indukce regenerací v centrálním nervovém systému spadají již do konce 19. a za- čátku 20. století. Přes dílčí úspěchy v následujících letech se uplatňovala doktrina Ramóna y Cajala (1906) o neměnnosti dospělého nervového systému. Teprve v posledních třiceti letech se díky zájmu kliniků pozornost k regeneracím a transplantacím v CNS opět obrátila. Ukázalo se, že je možné přenést nervové buňky z dárce do hostitelského CNS tak, aby nejen přežily, ale došlo i k jejich funkčnímu zapojení. Poznatky na úrovni moleku- lární biologie ukazují možnosti využití různých technik pro překonání některých základních problémů trans- plantací, jako je např. gliová jizva. Je zcela jasné, že velmi výraznou roli v plastických procesech provázejících vhojení hrají neurotrofní faktory produkované jak hostitelem, tak i štěpem. Lze hovořit i o ovlivnění mikropros- tředí jako celku. U transplantátů se výrazně uplatňují i vlastnosti štěpu. Protože se většinou jedná o embryonální buňky je nutné brát v úvahu i ontogenetické procesy. Je možné, že transplantáty budou chápány i jako významné neuroontogenetické modely. V našich vlastních experimentech jsme popsali vhojení neuronů transplantovaných v podobě embryonální suspenze do zničené oblasti horního listu dentata hipokampu a jejich diferenciaci. Nalezli jsme náznaky tvorby synapsí a při barvení Timmovou reakcí jsme prokázali u pokusných zvířat změny distribuce mechových vláken. V transplantátech do tří neděl po vhojení jsme nalezli velké počty buněk pozitivních na NADPH-diaforázu. Tyto buňky, produkující oxid dusnatý, vysílají dlouhá vlákna do tkáně hostitele. I tato vlákna vykazovala pozitivní reakci na nitric oxid syntázu. Dále jsme testovali možnost ovlivnění transplantátu extrémní hyperfunkcí simulovanou kindlingem pomocí metrazolu. U těchto zvířat jsme nalezli proti kontrolám zvýšené počty přežívajících buněk, přičemž počty buněk podléhajících apoptóze se významně nelišily. Tento nález dáváme do souvislosti nejen s hyperfunkcí samotnou a přímým působením metrazolu na hostitelské buňky a transplan- tát, ale i se změnou mikroprostředí a aktivací genových systémů podílejících se na primingu.

        Klíčová slova: regenerace, transplantace, nervová tkáň, diferenciace, hyperfunkce