Autoři sledovali v randomizované prospektivní otevřené studii působení 0,005% latanoprostu na změny tloušťky ciliárního tělesa pomocí ultrazvukové biomikroskopie. V souboru je zařazeno 40 očí 24 pacientů s primárním glaukomem otevřeného úhlu, dosud prostaglandiny neléčených. Při vstupním vyšetření před nasazením latanoprostu a dále za 2 týdny a 8 týdnů podle protokolu studie bylo provedeno komplexní oftalmologické vyšetření a sledovány zvláště anatomický vztah duhovky a rohovky, konfigurace úhlu přední komory, dále centrální ostrost zraková do dálky a do blízka, nitrooční tlak aplanačně, hloubka přední komory, šířka zornice. Tloušťka ciliárního tělesa byla měřena ve vzdálenosti 1500 μm (T1), 2000 μm (T2) a 2500 μm (T3) od sklerální ostruhy. Byl zjištěn mírný pokles T1 ve srovnání s výchozími hodnotami: od základu 668 ± 117 μm k hodnotám 633 ± 127 μm po dvou týdnech a 614 ± 147 μm po osmi týdnech léčby. V případě měření T2 je situace podobná, zjištěný pokles hodnot byl menší než u T1. Zmíněné rozdíly nebyly statisticky významné. Téměř žádný rozdíl nebyl pozorován v naměřených hodnotách T3. Nitrooční tlak v průběhu sledování výrazně poklesl - od výchozích 21,3 ± 4,2 mm Hg na 18,8 ± 3,3 mm Hg (2. týden) a 17,6 ± 3,7 mm Hg (8. týden). Průměrné snížení NT o 2,5 mm Hg (o 11,7 %) zjištěné mezi výchozími hodnotami a hodnotami po dvou týdnech léčby bylo prokázáno jako statisticky významné (P-hodnota = 0,0001) stejně jako průměrný rozdíl 3,7 mm Hg (pokles o 17,4 %) mezi výchozími hodnotami NT a hodnotami naměřenými po osmi týdnech. Nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi hodnotami NT naměřenými po dvou a osmi týdnech léčby.Všechny ostatní sledované parametry (hloubka přední komory, šířka zornice, ostrost zraková, zevní nález) zůstaly v průběhu osmi týdnů beze změny. Naše výsledky jsou v souladu s jednou z hypotéz působení latanoprostu – zhutnění intersticia a následné otevření porozit mezi svazky svalových vláken ciliárního tělesa vede ke zvýšení odtoku nitrooční tekutiny a výraznému snížení nitroočního tlaku. K přesnému objasnění mechanismů působících v oblasti řasnatého tělesa je zapotřebí dalších studií.

        Klíčová slova: řasnaté těleso, glaukom, latanoprost, ultrazvuková biomikroskopie