Pokusili jsme se ověřit literární údaje o prevalenci antiboreliových protilátek třídy IgM a IgG v domácí zdravé populaci (u 200 dárců krve), resp. u osob s vyšším rizikem infekce (u lesních dělníků, lesníků a myslivců). Všechny krevní vzorky byly zpracovány v Národní referenční labora- toři pro lymeskou boreliózu CEM (LB) při Státním zdravotním ústavu v Praze metodou ELISA NRLB KC 90 a v případech její pozitivity byla zajištěna konfirmace metodou Western blot Lyme. Všichni nemocní vyplnili speciální dotazník používaný standardně v klinické poradně pro LB. Ve skupině dárců krve bylo vyšetřeno 100 mužů s průměrným věkem 33,5 roků a 100 žen s průměr- ným věkem 24,4 roků. U 26 z nich byla prokázána pozitivita protilátek proti Borrelia burgdorferi (Bb), ale na výzvu k lékařskému vyšetření se dostavilo jen 22 z nich, 11 mužů a 11 žen (10,1 %). Vyšetření antiboreliových protilátek metodou ELISA prokázalo pozitivitu třídy IgM 7krát a třídy IgG 9krát, z nich pak byla metodou Western blot (WB) potvrzena třída IgG celkem 3krát. V rizikové skupině bylo vyšetřeno 39 mužů s průměrným věkem 40,6 roků a 32 žen. U 12 z nich (17,9 %) byla prokázána pozitivita antiboreliových protilátek metodou ELISA i metodou WB. Vezmeme-li procentuální konfidenční interval kontrolní skupiny jako základ srovnání, pak hodnota rizikové skupiny spadá do tohoto intervalu při hladině významnosti p = 0,01. V závěru je zmíněna problematičnost interpretace pozitivních sérologických nálezů podobně jako úskalí při jejich hodnocení nejen z hlediska validity laboratorních nálezů daných absencí stan- dardizace metodik, ale rovněž i nejasnosti stran perzistence protilátek třídy IgM řadu let po lege artis zajištěné antibiotické léčbě.

        Klíčová slova: lymeská borelióza – prevalence – antiboreliové protilátky – ELISA Lyme – Western blot Lyme.