V práci je hodnocen vývoj novorozenecké úmrtnosti (NÚ) novorozenců extrémně nízké porodní hmotnosti (NENPH) v období 1993 - 1997 v České republice. I přes klesající natalitu se absolutní počet NENPH mírně zvýšil, což odpovídá nárůstu incidence těchto novorozenců. Incidence NENPH vzrostla z 0,27 % v roce 1993 na 0,38 % v roce 1997. Pokles SNÚ bez vrozených vývojových vad (VVV) NENPH (628/1993 vs 348/1997) byl především způsoben výrazným snížením specifické časné novorozenecké úmrtnosti (SČNÚ) těchto novorozenců. Specifická pozdní novorozenecká úmrtnost (PNÚ) a ústavní úmrtnost po 28. dni života naopak mírně v tomto období stouply, což ale celkový trend pokles úmrtnosti NENPH zásadně neovlivnilo. Počet propuštěných NENPH z ústavní péče se v tomto období téměř zdvojnásobil (111/1993 vs 200/1997). Hlavními příčinami úmrtí těchto novorozenců zůstávají v časném období intraventrikulární krvácení III. - IV. stupně a v pozdním období infekce. Na základě znalosti příčin úmrtí a jejich patogeneze lze tato úmrtí nadále v krátké budoucnosti snižovat. V roce 1997 bylo dosaženo 79% koncentrace NENPH v perinatologických centrech formou transportu plodu v děloze. V závěru je poukázáno na léčebná a organizační opatření v České republice, která se s vysokou pravděpodobností promítla do dramatického poklesu úmrtnosti novorozenců v 90. letech v České republice. Výsledky mortality dosažené v roce 1997, které jsou zcela srovnatelné se špičkovými západními zeměmi, odkrývají nutnost a akcentují naléha- vost řešení problému morbidity a dlouhodobého postižení NENPH v České republice.

        Klíčová slova: specifická novorozenecká úmrtnost (SNÚ), novorozenci extrémně nízké porodní hmotnosti (NENPH)