Socioekonomické rozdíly v porodní hmotnosti, délce gestace,
novorozenecké a ponovorozenecké úmrtnosti. II. Česká republika
po roce
Koupilová I. 1,2 , Holčík J. 1 , Bobák M. 3 , Leon D. A. 2
Ústav sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví LF MU, Brno 1
European Centre on Health of Societies in Transition, London School of Hygiene and Tropical Medicine, London, UK 2
International Centre for Health and Society, Dept. of Epidemiology and Public Health, University College London, UK 3 |
|
Souhrn:
Cíl: Vyhodnotit socioekonomické rozdíly v porodní hmotnosti, frekvenci předčasných porodů a novorozenecké
a ponovorozenecké úmrtnosti v České republice po roce 1989.
Materiál a metody: Data o všech živě narozených z jednočetných těhotenství v České republice v letech 1989 -
1991 (n = 380 633) a 1994 - 1996 (n = 286 907) byla spojena s daty o zemřelých do roku 1996. Vliv vzdělání
a rodinného stavu matky na porodní hmotnost, frekvenci předčasných porodů (< 37 týdnů gestace) a úmrtí
v novorozeneckém (0. - 27. den) a ponovorozeneckém období (28. - 365. den) byl studován metodou mnohorozměr-
né regresní analýzy (lineární regrese pro porodní hmotnost, logistická regrese pro předčasný porod a úmrtnost).
Výsledky jsou adjustovány pro věk matky, paritu, pohlaví novorozence a další proměnné.
Výsledky: Časové trendy se lišily podle sociálních skupin a rozdíl v průměrné porodní hmotnosti mezi dětmi
matek se základním a vysokoškolským vzděláním ve sledovaném období pravidelně narůstal ze 120 g (95% CI 114
- 126) v období 1989 - 1991 na 150 g (95% CI 143 - 158) v období 1994 - 1996; výsledky jsou adjustovány pro věk
matky, její rodinný stav, paritu a pohlaví a gestační věk dítěte. Současně vzrostly i rozdíly ve frekvenci předčasných
porodů a riziku ponovorozeneckých úmrtí podle vzdělání matky. Socioekonomické rozdíly v novorozenecké
úmrtnosti byly minimální po adjustaci pro věk matky, paritu, pohlaví a porodní hmotnost dítěte a za sledované
období se nezvětšily. Mezi roky 1989 a 1996 významně vzrostl relativní podíl (i absolutní počet) dětí narozených
svobodným a rozvedeným matkám. Vztah mezi rodinným stavem matky a porodní hmotností i délkou gestace se
za sledované období výrazně nezměnil a jeho síla spíše klesala; vliv rodinného stavu matky na ponovorozeneckou
úmrtnost byl silnější v období 1994 - 1995.
Závěr: V letech 1994 - 1996 jsme zaznamenali celkovou tendenci ke zlepšení ukazatelů zdraví novorozenců.
Nejpříznivější vývoj byl pozorován ve skupinách s lepším sociálním postavením; rozdíly mezi sociálními skupinami
se za sledované období podstatně zvětšily.
Klíčová slova:
porodní hmotnost, předčasný porod, novorozenecká úmrtnost, ponovorozenecká úmrtnost,
socioekonomické faktory
|
Objednat toto číslo jako -
FYZICKÁ OSOBA nebo
PODNIKATELSKÝ SUBJEKT
|