Pomocí semikvantitativní screeningové metody hodnocení výživové spot- řeby, pracující s potravinovými skupinami dle potravinové pyramidy a se stan- dardami formulovanými v jednotkách potravinových porcí, byl vyšetřen soubor žen bezprostředně po porodu (n = 392). Výsledky jsou porovnávány jednak s pří- slušnými doporučeními, jednak s dvěma dalšími soubory vyšetřenými shodnou metodikou - s rozsáhlým souborem matek školních dětí (n = 2487) a se souborem bezdětných žen zařazených do programu asistované reprodukce (n = 159). Soubor žen po porodu byl navíc vyšetřován opakovaně po 3 měsících a dále po 6 měsících. Při porovnání s doporučeními byla u souboru žen po porodu zjištěna příliš nízká konzumace skupiny obilnin (2,2 porce denně oproti 4 doporučeným), zeleniny (2,5 porce oproti 3 doporučeným) a mléka (2 porce oproti 3 doporučeným) a naopak příliš vysoká konzumace skupiny masa (1,6 porce oproti 1 doporučené). Z porov- nání s ostatními soubory však ženy po porodu vycházejí relativně velmi dobře - oproti oběma zbývajícím souborům u nich byla zjištěna významně vyšší konzu- mace „žádoucích“ potravinových skupin, tj. obilnin, zeleniny, ovoce a mléka (ve všech případech p < 0,001) a naopak nebyly zjištěny rozdíly ve skupině masa a skupině „ostatní“. Soubor asistované reprodukce se ve srovnání jevil relativně nejhůře, zejména co se týče skupin zeleniny a mléka. V rámci opakovaných vyšet- ření žen po porodu po 3 a 6 měsících byly zaznamenány jen nepříliš podstatné změny. Celkově lze zjištěnou výživovou spotřebu těhotných a kojících žen pova- žovat za relativně dobrou, zejména ve srovnání s ostatními soubory. Zdá se, že srovnání s tabulkovými doporučeními je nutno posuzovat opatrně, zejména u no- vých a netradičních metodických přístupů hodnocení výživové spotřeby. Přes určitá úskalí jsou metodiky pracující s komplexnějšími potravinovými skupinami velmi perspektivní a lze očekávat jejich větší praktické rozšíření.

        Klíčová slova: výživa těhotných a kojících žen - screeningové hodnocení výživy -