Úvod. Neuropsychiatrické postižení u systémového lupus erythematodes (SLE) je podle recentních epidemiologických studií nejčastější (až 80 %) a nejvariabilnější (19 syndromů) orgánovou manifestací SLE. Jeho diagnóza a diferenciální diagnóza jsou však složité a vyžádají si interdisciplinární spolupráci. Popis případu. U 49leté pacientky se SLE, léčené cyklosporinem A, se objevily poruchy citlivosti a parestézie dolních končetin přetrvávající a progredující i po vysazení této léčby. Podrobným neurologickým vyšetřením včetně elektrofyziologických metod byla zjištěna senzomotorická polyneuropatie a neocerebelární syndrom. Vyšetření mozku magnetickou rezonancí odhalilo mno-hočetná ložiska v bílé hmotě odpovídající vaskulopatických změnám, bez průkazu poruchy hema-toencefalické bariéry. V likvoru byla zjištěna monocytární oligocytóza a prokázána intrathekální syntéza imunoglobulinů. Byla zahájena terapie metylprednisolonem (32 mg denně) a i.v. pulzy cyklofosfamidu (600 mg) jednou měsíčně. Po podání 6. pulzu došlo ke zlepšení subjektivních obtíží i zlepšení elekromyografického nálezu. Závěr. Postižení nervového systému při SLE může mít polytopní charakter. Pulzní léčba cyklofosfamidem v kombinaci s kortikoidy příznivě ovlivnila v tomto případě vývoj postižení centrálního i periferního nervového systému a byla dobře tolerována.

        Klíčová slova: neuropsychiatrický systémový lupus erythematodes (NPSLE), senzorická a motorická demyelinizační polyneuropatie, terapie NPSLE