Imunosupresivní a především kortikosteroidní terapie má své pevné místo v hepatologii po mno- ho let. S rozvojem poznatků o etiologii jaterních onemocnění se však mění spektrum chorob, u kterých je tato léčba podávána. Autoři věnují pozornost především autoimunitním hepatitidám, kde je indikace k imunosupresivní léčbě nezpochybnitelná. Dále se zabývají virovými hepatitida- mi, alkoholickou hepatitidou, primární biliární cirhózou a primární sklerozující cholangitidou, kde již nejsou jednotné názory na vhodnost podávání kortikosteroidů či imunosupresiv. U viro- vých hepatitid se dnes obecně považuje podávání kortikosteroidů za kontraindikované vzhledem k nebezpečí zvýšení virové replikace a tím spojeného vyššího rizika protrahovaného průběhu či přechodu do chronicity. V současné literatuře převládá názor, že kortikosteroidy snižují mortali- tu pacientů s těžkou alkoholickou hepatitidou. U některých pacientů s primární biliární cirhózou a primární sklerozující cholangitidou může přidání kortikosteroidů zlepšit nedostatečný efekt monoterapie kyselinou ursodeoxycholovou. Autoři zdůrazňuji nezbytnost individuálního posou- zení každého konkrétního případu před zvolením optimální terapie.

        Klíčová slova: Imunosupresivní terapie - Kortikosteroidy - Autoimunitní hepatitidy - Alkoholická hepatitida - Virové hepatitidy - Primární biliární cirhóza - Primární sklerozující cholangitida.