Studie analyzovala v sestavě plicních resekátů a bronchiálních excizí karcinomů všech základ- ních histologických typů (dlaždicového, neuroendokrinního, žlázového a nediferencovaného) ex- presi supresorických genů p53 a bcl-2 a proteinu p21 zčásti indukovaného genem 53. Hodnotil se zároveň vztah nádorového imunofenotypu k úrovni diferenciace nádoru, výskytu regresivních změn a ke dvouletému přežívání pacientů. Gen p53 jevil nejen očekávanou vysokou expresi u karcinomů dlaždicových, ale zejména u adeno- karcinomů, které byly výjimečné původním zjištěním hyperexprese p53 u nízce diferencovaných forem. Úroveň exprese proteinu p21 a genu p53 byla paralelní jen u adenokarcinomů i karcinomů nedife- rencovaných, kdežto diskrepantní u karcinomů dlaždicových a neuroendokrinních. U všech histo- logických typů mírně převažovala pozitivita p21 ve formách dobře diferencovaných, výjimkou byla pozitivita celé skupiny karcinomů nediferencovaných. Gen bcl-2 byl paradoxně silně exprimován nízce diferencovanými karcinomy neuroendokrinními a nediferencovanými. U dlaždicových karcinomů byla shledána vyšší úroveň exprese bcl-2 než udává literatura. Mezi nádory se zánikem buněk byl patrný inverzní vztah exprese bcl-2 a p53 (vysoká/nízká) jen ve skupině karcinomů neuroendokrinních, zatímco regredující dlaždicové karcinomy oba tyto geny většinou neexprimovaly. Častější dvouleté přežívání bylo u dlaždicových karcinomů ověřeno pro bcl-2 pozitivní nádory a nově též pro dlaždicové karcinomy p53 pozitivní. Hodnocení exprese p53, p21 a bcl-2 je u plicních karcinomů do té míry nejednoznačné, že ho lze prognosticky využít jen jako hledisko doplňující imunohistochemické sledování jejich růstové aktivity.

        Klíčová slova: plicní karcinom - imunohistochemická exprese p53 - p21 - bcl 2 - úroveň diferencia- ce nádoru - nádory se zánikem buněk - přežívání