Cíl práce: Shrnutí moderních přístupů v oblasti výživy hospitalizovaných dětí z pohledu současných poznatků a výsledků vlastních studií. Cíleně byl proto studován systém výživy, který je možné poskytnout nemocným dětským pacientům. Výsledky: Opakované hodnocení stavu výživy hospitalizovaných pacientů často ukázalo na významné odchylky jejich nutričního stavu v závislosti na charakteru onemocnění. Svědčí to o tom, že v procesu diagnostiky a léčby dětských pacientů není věnována stavu výživy dostatečná pozornost. Studie z let 1997 - 1998 přinesla výsledky způsobu nemocničního stravování dětí v ČR, rozdílů mezi menšími pracovišti a většími nemocnicemi. Ukázala například, že trend v posílení významu výživné diety ve FN Motol vzrostl z 0,1%v roce 1981 na 9,0%v roce 1997. V roce 2002 byla provedena studie stravovacích zvyklostí dětí, které byly hospitalizovány v dětské části FN Motol. Prokázala, že dvě třetiny dětí ještě v době plného zdraví odmítalo některou složku potravy. V době nemoci, ještě před přijetím do nemocnice, mělo v anamnéze 41,7 % dětí nechutenství, které plně přetrvávalo asi u 10 % i při hospitalizaci. Na základě zjišťovaných skutečností autor navrhuje zavést skórovací systém hodnocení nutričního rizika hospitalizovaných pacientů podle převzatého a dále modifikovaného modelu z jiných studií. V závěru jsou shrnuty některé vlastní zkušenosti z pracoviště I. dětské kliniky z péče o výživu pacientů po propuštění z nemocničního ošetřování. Zvláště je referováno o dlouhodobé domácí parenterální výživě, která je hlavní součástí léčby některých závažných chronických onemocnění.

        Klíčová slova: nutriční anamnéza, nutriční stav, faktor nutričního rizika, nutriční intervence, dietní stravování, klinická výživa, domácí parenterální výživa