U 20 pacientů s remitující formou roztroušené sklerózy (RS) byla sledována aktivita onemocnění na základě stupně klinické progrese podle škály EDSS (Expanded disability status scale) v jednoročním sledování. Současně byl hodnocen vliv aktivity onemocnění na stupeň postižení autonomního nervového systému metodou spektrální analýzy variability srdeční frekvence (SA VSF) v testu leh-stoj-leh. U 10 pacientů byla zjištěna aktivní forma onemocnění s progresí klinického postiženi (průměrný nárůst skóre EDSS byl 0,9±0,51) a u 10 pacientů bylo skóre EDSS stejné nebo nižší po ročním sledování. Ve srovnání s pacienty bez klinické progrese byl u pacientů s aktivní formou onemocnění zjištěn nižší výkon v pásmu VLF (very low frequency) v iniciálním vyšetření, v jiných parametrech se SA VSF u pacientů s klinickou progresí a bez progrese neliší. Při srovnání obou podskupin pacientů s RS se souborem zdravých jedinců v iniciálním vyšetření byly oproti zdravým normám výraznější změny ve skupině pacientů s aktivní formou onemocnění, kde byla zjištěna redukce v pásmu HF (high frequency), a celkového výkonu v poloze vleže a snížení parametrů VLF a HF s elevací poměru LF/HF v poloze vstoje. Ve skupině pacientů bez progrese byly oproti normálním jedincům zjištěny nižší hodnoty parametru HF pouze v poloze vstoje a nižší hodnoty parametru LF vleže. Ve skupině pacientů s aktivní formou onemocnění se tak postižení autonomního nervového systému zdá výraznější. Progresivní deteriorace parametrů SA VSF v průběhu jednoletého sledováni i přes progresi klinického postižení hodnoceného podle EDSS nebyla zjištěna.

        Klíčová slova: autonomní nervový systém, roztroušená skleróza, spektrální analýza variability srdeční frekvence, sfinktery