Poranění metakarpů se v dětském a adolescentním věku vyskytuje mnohem méně častější než v dospělosti. Nejčastěji je postižen IV. a V. metakarp, kde paradoxně v distální oblasti převažují metafyzární zlomeniny nad poraněním fýz. Za období 1994–1998 bylo u nás pro toto poranění léčeno metodou miniinvazivní osteosyntézy celkem 11 pacientů. V 7 případech byla léčba pomocí Kirschnerova drátu použita u poranění báze I. metakarpu, z toho 4× se jednalo o fyzární separace typu Salter-Harris II, 1× o fyzární frakturu typu Salter-Harris III a 2× o metafyzární poranění. U 4 pacientů byla transfixována subkapitální zlomenina metakarpu. Vždy byl použit jeden implantát. Celkově jsme zaznamenali 11 výborných výsledků. V jednom případě poranění I. metakarpu došlo k mírnému omezení pohybů v metakarpofalangeálním kloubu. Miniinvazivní osteosyntéza, pokud je indikována, je spolehlivou a jednoduchou metodou s výbornými výsledky. Zcela dostatečným implantátem je tenký Kirschnerův drát, který je vhodné zavádět vždy mimo přilehlé klouby.

        Klíčová slova: skelet – metakarp – poranění – miniinvazivní osteosyntéza – dětský věk