Předčasné porody se významně podílí na perinatální úmrtnosti novorozenců (PÚ). Extrémní nezralost má mnohdy za následek i neurologické a mentální handicapy dětí. V České republice kolísá jejich frekvence mezi 5 - 6 %. Nejčastější příčinou nástupu předčasné děložní činnosti jsou infekce. Nejčastějším agens jsou streptokoky skupiny B (GBS), chlamydie, mykoplazmata, Trichomonas a bakteriální vaginóza. Bakterie produkují proteázy a lipázy, které porušují integritu amnia a způsobí předčasný odtok plodové vody. Při rozvinuté chorioamniitidě se uvolňují fosfolipázy, které z fosfolipidů přes kyselinu arachidonovou spouští prostaglandinovou syntézu, která je příčinou děložních kontrakcí. V diagnostice se upřednostňuje ultrazvukové měření délky hrdla děložního. Mnozí autoři využívají detekci fibronektinu v cervikovaginálním sekretu. Jeho přítomnost signifikantně zvyšuje riziko předčas- ného porodu. V léčbě se uplatňují tokolytika řady beta-sympatomimetik v kombinaci s preparáty magnezia. Antibi- otika jsou rozhodující v léčbě chorioamniitidy. Kortikoidy, podané matce, zvyšují u plodu produkci surfaktantu a snižují riziko respiratory distress syndromu (RDS). Při předčasném odtoku plodové vody je nutno vždy těhotnou hospitalizovat a monitorovat iniciální známky intraovulární infekce (leukocyty, C-reaktivní protein). V plodové vodě se sledují hladiny glukózy, leukocytární esterázy a interleukin-6. Metodou volby je amnioinfuze. Největší úspěch současné péče v ČR je koncentrace předčasných porodů do perinatologických center. Transport „in utero“ a poskytnutí neodkladné péče nezralému novorozenci neonatologem podstatně snížil časnou neonatální úmrtnost novorozenců (ČNÚ). Celková PÚ r. 1997 dosáhla v historii dosud nejnižší hodnoty 5,1 promile, a zařadila tak ČR mezi několik zemí na světě s nejnižší úmrtností novorozenců.

        Klíčová slova: předčasné porody, etiologie, léčba, centralizace, perinatologická centra.