Nádory kůže mají v posledních letech narůstající incidenci. Diagnostika je dána především klinickým vyšetře- ním. Přesnost závisí na zkušenostech vyšetřujícího lékaře. Vychází se z anamnestických údajů, makroskopického nálezu, někdy i s použitím lupy. Tím se získá dvourozměrný obraz ložiska. Chybí však informace o tloušťce, kte- rá je klíčová pro optimální plánování terapeutického postupu, zejména laserového nebo kryochirurgického. Ultrazvukové přístroje se používají v klinické medicíně několik desítek let. Jejich využití v oblasti dermatolo- gie je novější. Kromě diagnostiky tumorů se dále využívají k monitorování léčebného efektu u zánětlivých one- mocnění v oblasti dermis, dále je možná detekce změn v oblasti subcutis. Rozšířené je využití metody v experi- mentální medicíně. Nejčastěji používané sondy pracují s frekvencí 20 MHz, umožňují zobrazit struktury v hloubce až 7 mm. Hlavní echogenní strukturou dermis je síť kolagenních vláken, její alterace se projeví změnou v ultrazvukovém obraze. V některých konkrétních případech může toto vyšetření přispět i k diferenciální diagnó- ze, hlavní pole výtěžnosti vyšetření je ale v detekci strukturálních změn. Cílem práce je představit našim dermatologům podrobněji možnosti využití a omezení této moderní neinva- zivní vyšetřovací metody. Díky snižujícím se pořizovacím nákladům se může stát běžněji dostupnou.

        Klíčová slova: ultrazvuk – A-mode – B-mode