V důsledku zařazení tenkojehlové aspirační cytologie (FNAC) do spektra rutinně prováděných předoperačních postupů se patolog při histologickém vyšetření štítné žlázy stále častěji setkává se sekundárními změnami, které byly vyvolány právě aspirací. Tyto nálezy mohou být někdy zdrojem značných diagnostických rozpaků a příčinou nesprávné diagnózy. Autoři v článku podávají přehled běžných i vzácnějších postaspiračních změn ve štítné žláze a zdůrazňují diferenciálně diagnostická kritéria pro správnou interpretaci mikroskopického nálezu. Změny vzniklé v důsledku předchozího odběru FNAC je možné schematicky rozdělit do 2 základních kategorií - na změny časné (krvácení do uzlu a/nebo jeho nekróza) a změny subakutní až pozdní (proliferace granulační tkáně s převahou bud (myo)fibroblastických elementů nebo endotelií, resorptivní pseudogantomové granulomy v místě předchozího rozsáhlejšího krvácení, tvorba sarkoidních granulomů, kapsulární pseudoinvaze a jizvení). Patolog musí být nejen informován o provedené aspiraci, ale musí být rovněž s výše popsanými změnami velmi dobře obeznámen, aby předešel případnému chybnému stanovení diagnózy.

        Klíčová slova: štítná žláza - tenkojehlová aspirační cytologie - postaspirační změny - nekróza - myofibroblast - sarkoidní granulom