Východisko. Pacienti s diabetem tvoří 50–70 % pacientů, u nichž byla nutná amputace dolních končetin, která je v řadě případů podmíněná infekcí a nekrózou měkkých tkání spojených s osteomyelitidou. Infekce diabetických ulcerací, které jsou součástí syndromu diabetické nohy (DN), nemusí být doprovázena klasickými laboratorními známkami zánětu, její průběh a následky mohou ovlivňovat poruchy imunitního systému. Cílem práce bylo posoudit zánětlivou reakci a specifickou humorální i buněčnou imunitní odpověď u pacientů s chronickou infekcí diabetických ulcerací. Metody a výsledky. 34 pacientů léčených více než měsíc antibiotiky pro infekci diabetických ulcerací v podiatrické ambulanci (průměrného věku 54±8 let, průměrného trvání diabetu 20±9 let, s průměrným glykovaným hemoglobinem 8,8±1,5 %) bylo porovnáno s kontrolní skupinou 27 zdravých osob odpovídajícího věku a pohlaví. Pacienti neměli známky hluboké infekce ani kritické ischémie dolních končetin. Zánětlivá reakce byla posouzena počtem leukocytů a hladinou C-reaktivního proteinu (CRP), humorální imunitní odpověď byla hodnocena podle hladin imunoglobulinů (Ig) a buněčně zprostředkovaná imunita především podle subpopulací T lymfocytů. Pacienti se syndromem DN měli ve srovnání s kontrolním souborem laboratorní známky infekce – signifikantní vzestup leukocytů (7,6±2,1, vs. 6,4±1,3.109/l, p<0,01), zvláště neutrofilních (4,6±1,8, vs. 3,8±0,9.109/l, p<0,05) a signifikantní vzestup hladiny CRP (7±12 vs. 2±6 mg/l, p<0,01). Pacienti se syndromem DN měli dále i signifikantně vyšší hladiny IgA (3,5±1,6 vs. 2,7±1,1, g/l, p<0,05) a signifikantně více CD3+ T lymfocytů (76±8 vs. 71±10 %, p<0,05) a supresorových/cytotoxických CD8+ T lymfocytů (32±11 vs. 26±10 %, p<0,05) než kontrolní soubor. Ostatní sledované parametry, imunoglobuliny IgG, IgM a celkový počet lymfocytů a monocytů i subpopulace pomocných T lymfocytů CD4+ a poměr CD4+/CD8+ T lymfocytů se signifikantně nelišily od zdravých kontrolních osob. Závěry. U pacientů s chronickou infekcí diabetických ulcerací nepředpokládáme výraznější sekundární imunodeficit v oblasti sledovaných buněčných a humorálních imunitních parametrů. Vzhledem k chronicitě infekce a obtížnému hojení diabetických ulcerací je třeba v další fázi výzkumu posoudit, zda je aktivace imunitního systému a zánětlivá reakce u těchto pacientů dostatečná srovnáním se zánětlivou reakcí u osob s ulceracemi bez diabetu.

        Klíčová slova: diabetická noha, infekce, imunita.