Cílem studie bylo sledování aktivace hemostázy v průběhu elektrofyziologického vyšetření srdce (EFV) a katetrizační radiofrekvenční ablace (RFA). Do prospektivní studie bylo zahrnuto 63 nemocných. Indikací k invazivnímu výkonu byly supraventrikulární tachykardie s arytmogenním substrátem lokalizovaným v pravé síni. Odběry krevních vzorků byly provedeny 24 hodin před výkonem (T -1), na začátku výkonu (T0), na konci EFV (T1), na konci RFA (T2) a 24 hodin po výkonu (T3). Byla sledována koncentrace trombin-antitrombin komplexu (TAT), koncentrace D-dimérů (DD), počet krevních destiček, základní destičkové parametry a cirkulující destičkové agregáty (CPAi). V průběhu EFV a RFA došlo k signifikantnímu vzestupu TAT z výchozí hodnoty 5,03 ± 2,53
g/l (T -1) na 12,90 ± 12,83
g/l (T0) (p < 0,001) a 36,07 ± 15,59
g/l (T1) (p < 0,001) s následným poklesem na 28,85 ± 13,14
g/l (T2) (p < 0,001). Hladina DD se zvýšila z výchozí koncentrace 0,30 ± 0,20 mg/l (T0) na 0,44 ± 0,25 mg/l (T1) (p < 0,001) a na 0,87 ± 0,74 mg/l (T2) (p < 0,001). Byl zaznamenán statisticky významný pokles počtu krevních destiček o 13,7 % (T -1 vs. T3; p < 0,001). Aktivace krevních destiček měřená metodou cirkulujících agregátů byla oproti fyziologickým hodnotám (CPAi 1,0 ± 0,1) zvýšena již před výkonem (CPAi 0,62 ± 0,32), přičemž během výkonu nedošlo k dalším významným změnám (CPAi na konci výkonu 0,69 ± 0,23). Výsledky studie potvrzují, že EFV a RFA jsou doprovázeny aktivací některých složek hemostázy a podporují vhodnost antitrombotické prevence u nemocných indikovaných k EFV a RFA.

        Klíčová slova: Hemostáza - Elektrofyziologie - Katetrizační radiofrekvenční ablace - Arytmie