Chronický zánět dýchacích cest, zahrnující infiltraci stěny průdušek aktivovanými eozinofilními leukocyty, žírnými buňkami a T lymfocyty, je považován za základní rys bronchiálního astmatu. Klinické hodnocení tíže onemocnění se opírá o ventilační parametry, jejich kolísání a skóre příznaků. Vztah mezi stupněm zánětu dýchacích cest a kontrolou onemocnění je pravděpodobně nevýznamný. Hodnocení buněčného rozpočtu v indukovaném sputu může být užitečným parametrem odrážejícím stupeň zánětu dýchacích cest u pacientů s bronchiálním astmatem. Vyšetřením 67 pacientů všech tíží bronchiálního astmatu bylo možno prokázat významnou závislost mezi zastoupením eozinofilních leukocytů ve sputu a klinickými a fyziologickými parametry kontroly onemocnění. Procento eozinofilních leukocytů v indukovaném sputu významně negativně korelo- valo s FEV1 (p = 0,006), poměrem FEV1 /VC (p < 0,001) a diurnální variabilitou PEF (p < 0,001). Podle předchozích studií, kde zdraví jedinci měli zastoupení eozinofilních leukocytů ve sputu < 4 %, byla stanovena jejich maximální hranice na 4 %. Senzitivita ventilačních parametrů a skóre příznaků k určení stupně zánětu dýchacích cest se pohybovala mezi 0,15 a 0,74, poměr FEV1 /VC měl senzitivitu nejvyšší. Specificita klinických parametrů se pohybovala mezi 0,43 a 0,94, kdy diurnální variabilita PEF měla specificitu nejvyšší. Klinické parametry kontroly bronchiálního astmatu korelují poměrně dobře se stupněm zánětu dýchacích cest, jejich význam při určení stupně zánětu dýchacích cest či určení adekvátní terapie u jednotlivých pacientů se zdá velmi omezený. Zastoupení eozinofilních leukocytů je užitečným a slibným markerem k hodnocení tíže zánětu dýchacích cest u pacientů s bronchiálním astmatem, zvláště s těžkým stupněm onemocnění.

        Klíčová slova: Bronchiální astma - Plicní funkce - Indukované sputum - Eozinofilní leukocyty