Tento přehledný článek přináší souhrn poznatků z oblasti salicylanilidů s potenciálními biologickými účinky, především v oblasti antibakteriálních aktivit. Bakteriální rezistence vznikající na stále se zvětšující počet používaných antibakteriálních látek se stává v posledních letech velkým problémem světové zdravotnické organizace. Z tohoto důvodu je věnována neustálá pozornost přípravě nových bioaktivních sloučenin s antibakteriální aktivitou. Salicylanilidy patří do skupiny látek, které se ukázaly aktivní vůči gram pozitivním patogenům včetně methicillin resistentního Staphylococcus aureus a vankomycin resistentního Enterococcus faecium, kmeny, které představují v současné době velký klinický problém. V r. 1998 byl navržen nový mechanismus jejich působení. Salicylanilidy působí jako inhibitory dvoukomponentových regulačních systémůbakterií. Pro účinek je nezbytný elektron akceptorní substituent na salicylové části a hydrofobní skupina na anilidové části. Hydrofobicita však není jediným faktorem ovlivňujícím aktivitu, úlohu hrají také elektronové a strukturální parametry. Proto se snažíme i my v rámci SAR nalézt takový analog který by měl hydroxybenzamidovou část, která je pravděpodobně zodpovědná za rozpojení oxidativní fosforylace, esterifikovánu v našem případě aminokyselinou nebo později peptidem.

        Klíčová slova: salicylanilid – farmakofor – biologická aktivita – antibakteriální aktivita