Východisko. Subvezikální obstrukce jakéhokoliv původu jsou častým a závažným onemocněním především u mužů. Nezřídka vedou k inkontinenci nebo/a erektilní dysfunkci, infekci močových cest. Recidivující akutní pyelonefritidy mohou přejít v chronickou tubulointersticiální a vyústit i v renální insuficienci. V léčbě striktur se používala dilatace, intermitentní katetrizace a v poslední době zavedení stentu. Nejvýhodnější se jeví stenty z kompozitních polymerních materiálů. Cílem naší práce bylo ověření vlastností stentů vyvinutých v Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR. Metody a výsledky. Byly použity stenty z kompozitních polymerních materiálů, které jsou netoxické a nedráždivé, bobtnavé při styku s tělními tekutinami a mechanickými vlastnostmi blízké silikonové pryži. Jde o materiály s funkčně gradientními vlastnostmi, proto odlitky nebo výlisky z těchto materiálů mohou postupně měnit tvar. Léčeno bylo 10 nemocných (muži, průměrného věku 56,4 roku, věkového rozmezí 25-78 roků) s dlouhými strikturami uretry a v 50 % s postižením její bulbomembranózní části. Příčinami byly: fraktura pánve (4x), operace pro hypertrofii prostaty (4x) a dlouhodobá katetrizace (2x). Všichni nemocní, sledovaní v době od 16-26 měsíců jsou subjektivně bez obtíží. Závěry. Z výzkumu vyplývá, že autory navržené a (prozatím v menší skupině) použité stenty z kompozitních materiálů a silikonu jsou nedráždivé a lze je ponechat dlouhodobě bez nebezpečí inkrustace. Projevil se i příznivý biologický efekt a trvalé zhojení spongiofibrózního procesu.

        Klíčová slova: recidivující striktury močové trubice, intermitentní katetrizace, stent, hydrofilní polysiloxanová pryž, polymery, vulkanizové protézy.