Východisko: V moderní terapii chronických ulcerací dolních končetin se poslední dobou začaly uplatňovat i kultivované epidermální keratinocyty v podobě autograftů či alograftů. Použití kryoprezervovaných alograftů v léčbě tohoto onemocnění sice hodnotí řada studií, v České republice však nejsou v současné době žádné klinické zkušenosti s použitím lyofilizovaných keratinocytů v terapii ulcus cruris venosum. Cíl: Cílem projektu je srovnat účinnost kryoprezervovaných a lyofilizovaných kultivovaných epidermálních alograftů (KEA) v léčbě ulcus cruris venosum. Materiál a metodika: U 20 pacientů s ulcus cruris venosum byly aplikovány na spodinu vředu kultivované epidermální alografty (u 10 pacientů kryoprezervované - skupina I a u 10 lyofilizované - skupina II). Technika aplikace byla standardizována. Srovnávali jsme hojení vředů u obou skupin (rychlost hojení, planimetrické vyhodnocení). Výsledky: 9 pacientů ze skupiny I a 7 ze skupiny II se kompletně zhojilo do 3 měsíců (80 %). Průměrná doba hojení vředu byla 29,7 dnů (28,3 dne u skupiny I a 31,1 u skupiny II). Průměrná plocha vředů před aplikací byla 10,13 cm2 (9,93 cm2 u skupiny I a 10,32 cm2 u skupiny II). Po 3 měsících byla plocha redukována na 1,67 cm2 (1,34 cm2 ve skupině I a 1,99 cm2 ve skupině II). Závěr: Účinnost lyofilizovaných KEA v terapii ulcus cruris venosum je zcela srovnatelná s účinností kryoprezervovaných KEA. Lyofilizované alografty jsou proto výhodnější pro použití v praxi, protože se dají transportovat i uchovávat při pokojové teplotě, čímž jsou okamžitě k dispozici a značně se sníží finanční náklady.

        Klíčová slova: kultivované epidermální alografty - bércové ulcerace - kryoprezervace - lyofilizace - keratinocyty