Pojmem leukopenie označujeme celkové snížení počtu leukocytů v periferní krvi pod fyziologickou normu (4xlO9/l). Podle typu chybějících leukocytů rozlišujeme neutropenii či granulocytopenii, respektive agranulocytózu a lymfopenii. Neutropenie vrozené jsou vzácnější než neutropenie získané, které jsou nejčastě-i způsobeny infekcemi či léky. Příčinou závažné získané neutropenie jsou především bakteriální sepse, infekční mononukleóza či virus hepatitidy B. Polékové neutropenie vyvolávají kromě chemoterapeutik zejména tyreostatika, antibiotika, analgetika / antiflogistika, neuropsychotropní léky. Dále nacházíme neutropenii u systémových chorob, hypersplenismu, při tvorbě antileukocytárních protilátek či infiltraci kostní dřeně maligním procesem. V diferenciálně diagnostickém postupu je vždy třeba posoudit stupeň a tíži neutropenie, eventuálně další početní či morfologické změny v krevním obraze, dynamiku vývoje a klinický stav pacienta. Cílem diagnostiky by mělo být zjištění příčiny neutropenie a její následné odstranění adekvátní terapeutickou intervencí.V přehledu jsou uvedeny možné příčiny leukopenie a návrh algoritmu jejího řešení.

        Klíčová slova: krevní obraz, diferenciální rozpočet leukocytů, leukopenie, neutropenie, agranulocytóza.