Jižní Morava je jednou z oblastí, kde se dlouhodobě vyskytují přírodní ohniska tularémie. V roce 1994 byla v okrese Břeclav zaznamenána exacerbace onemocnění u zajíců. Při podzimních honech reagovalo pozitivně 5,75 % vyšetřených zajíců. Vyšší séropozitivita přetrvávala i v následujících letech a zároveň byla prokázána vyšší nemocnost lidí uvedeného regionu. Cílem práce bylo zjistit příčiny a okolnosti, které vedly k exacerbaci starých známých, ale v posledních letech klidových ohnisek v uvedeném regionu. Za tímto účelem bylo vyšetřeno 350 drobných zemních savců. V jed- nom případě z Microtus arvalis se podařilo izolovat původce. Vyšetřením členovců se podařilo izolovat 33 kmenů, a to 32 kmenů z klíšťat druhu Dermacentor reticulatus a jeden kmen z Ixodes ricinus. Výsledky vyšetření ukázaly, že tularémie jako klasická přírodně-ohnisková nákaza může stacionárně přetrvávat v oblastech, kde jsou vytvořeny předpoklady pro udržování původce one- mocnění v prostředí. Jedním z důležitých faktorů takovéhoto prostředí jsou vnímaví jedinci (zajíc, drobní zemní savci) a dále pak členovci sající krev jako vektor onemocnění.

        Klíčová slova: tularémie – Francisella tularensis – zajíc – klíšťata – jižní Morava.