Autoři prezentují své první zkušenosti se stanovením volných lehkých řetězců typu kappa (FKLC) v mozkomíšním moku a séru metodou ELISA a průkazem jejich oligoklonality pomocí izoelektrické fokusace následované aflnitním imunoblotingem. Při použití kvocientu FKLC QFx~,c (poměr likvorFx~,C: sérumFx~,c) a indexu FKLC (Q~.c:Q~a,~:n) lze odhadnout podíl intrathékálně syntezovaných FKLC. Zvýšený QFx~.c byl zjištěn u všech pacientů s diagnózou roztroušené sklerózy (n-_ 13) a u 2 z pacientů s jinými diagnózami (n-_17). Zvýšený index FKLC jakožto nejspolehlivější kvantitativní ukazatel intrathékální syntézy FKLC byl zjištěn u všech vyšetřovaných pacientů s diagnózou roztroušené sklerózy, ale u žádného z pacientů s jinými diagnózami. Oligoklonální FKLC v likvoru bez korelátu v séru byly přesvědčivě prokázány u všech 13 pacientů s roztroušenou sklerózou a u žádného z pacientů s jinými diagnózami. I když počet vyšetřených pacientů v našem souboru je malý, můžeme učinit závěr, že jak zvýšený index FKLC, tak nález oligoklonálních FKLC v moku bez sérového korelátu mohouvýznamně podpořit klinickou diagnózuroztroušené sklerózy. Na rozdíl od IgG jsme pro FKLC neprokázali vyšší senzitivitu průkazu oligoklonality oproti výpočtu indexu pro laboratorní podporu diagnózy roztroušené sklerózy. Protože izoelektrické fokusace s následným afinitním imunoblotingem je mnohem pracnější metodou než ELISA, bude pravděpodobně prováděna pouze na specializovaných pracovištích, převážně pro výzkumné účely. Oproti tomu použitá ELISA metoda může být vhodná pro použití v rutinní laboratorní likvorologické praxi.

        Klíčová slova: mozkomíšní mok, volné lehké řetězce kappa, roztroušená skleróza.