Autoři popisují případ 571eté nemocné se zbytněním dorzomediální hrany 4, prstu pravé nohy bez rentgenových známek postižení kostí. Probatorní biopsie prokázala uzly oddělené vazivovými prnhy tvořené středně velkými buňkami oválnými a polygonálními, s příměsí buněk pěnitých (obojí vykazující pozitivitu s protilátkou anti-PGM a anti MAC387 značící makrofágy), s příměsí nenádorových lymfocytů B i T a ložisky s xantomovými buňkami a hemosiderinovými granuly. Nález byl hodnocen jako suspektní pigmentovaná vilonodulární tenosynovitida (PVT). Totální excize nádorn, pro jeho lokalizaci až do blízkostí nervově cévního svazku nedovolující přežití prstu, vedla k jeho amputaci. Histologické vyšetření prokázalo, kromě předchozích znaků i přítomnost obrovských mnohojaderných buněk, xantomových buněk, štěrbinových prostor a hemosiderinu, které dokládaly diagnózu PVT. Zbylé kostěné a měkké tkáně prstu nevykazovaly patologické změny. Při kontrolním vyšetření za 6 měsíců po chirnrgickém výkonu byla jizva klidná, bez známek recidivy či lymfadenopatie.

        Klíčová slova: pigmentovaná vilonodulární tenosynovitida (obrovskobuněčný tumor šlachové pochvy) - histopatologie - imunohistochemie