ČESKÁ LÉKAŘSKÁ SPOLEČNOST J. Ev. PURKYNĚ | |
Časopisy - Článek | |
Anglicky / English version | Čs. Pediat., 53, 1998, No. 12, p. 752-755. |
Metabolická studie u chlapce s poruchou aktivity biotinidázy R. Rosipal 1 , J. Zeman 1,2 , E. Hrubá 2 , K. Špičková 2 , I. Richterová 1 , Z. Seidl 3 , J. Slaný 4 Klinika dětského a dorostového lékařství 1. LF UK, Praha, 1 přednosta doc. MUDr. J. Hoza, CSc. Ústav dědičných poruch metabolismu 1. LF UK, Praha, 2 přednosta doc. MUDr. M. Elleder, DrSc. Neurologická klinika 1. LF UK, Praha, 3 přednostka prof. MUDr. S. Nevšímalová, DrSc. Dětská klinika FN, Ostrava, 4 přednosta prim. MUDr. J. Slaný, CSc. |
|
Souhrn: Nedostatek volného biotinu v organismu působí těžkou poruchu aktivit čtyř
karboxyláz, které jsou nutné pro glukoneogenezi, syntézu mastných kyselin a pro
metabolismus aminokyselin s rozvětveným řetězcem. Předkládá- me klinický popis průběhu
onemocnění a výsledky enzymatických vyšetření u chlapce s těžkou laktátovou acidó-
zou a poruchou aktivity biotinidázy. U ročního chlapce s normálním psychomotorickým
vývojem se objevila progredující svalová hypotonie, alopecie, plísňové kožní
onemocnění a regres psychomotorického vývoje. Chlapec se přestal stavět a později
se nedokázal ani udržet vsedě. V průběhu akutního respiračního a gastrointestinálního
infektu se u chlapce objevily křeče a respirační insuficience s nutností několikadenní
ventilace. Při metabolickém vyšetření po zvládnutí akutního stavu byla zjištěna
hyperalaninémie (830 mmol/l) a laktátová acidóza (laktát
9,7 mmol/l), která byla kompenzována hyperventilací (pH 7,36, pCO2 17 torrů). V moči
bylo nalezeno výrazně zvýšené vylučování laktátu (11 496 mmol/mol kreatininu) a
kyseliny 3-OH-isovalerové (925 mg/g kreatininu). Klinické příznaky a hyperlak- tacidémie
vedly k podezření na mitochondriální poruchu energetického metabolismu. Enzymatická
vyšetření ukázala poruchu aktivity biotinidázy (< 5 % normy). Oba rodiče, starší
bratr a sourozenci chlapcových rodičů mají aktivitu biotinidázy v rozmezí 17 - 70 %
normy, což svědčí pro přenašečství onemocnění. Nejnižší aktivitu biotinidázy
má matčina sestra (17 %), která je klinicky zdráva. Po zahájení léčby Biotinem (20
mg/den) došlo u chlapce k rychlé úpravě klinického stavu a upravila se hladina laktátu.
Psychomotorický vývoj je po roční léčbě v normě, pouze kontrolní vyšetření MR
mozku ukazuje stejný stupeň kortikální atrofie jako před léčbou. Ačkoliv se výskyt
deficitu biotinidázy v populaci odhaduje na 1:40 000, představuje chlapec podle nám
dostupných informací první enzymaticky dokumentovaný případ poruchy biotinidázy v
České republice a pouze druhý případ na území původního Československa. Chceme
upozornit na význam spolupráce klinických pracov- níků se specializovanými
metabolickými laboratořemi.
|
|
Objednat toto číslo jako -
FYZICKÁ OSOBA nebo
PODNIKATELSKÝ SUBJEKT
|
ZPĚT NA OBSAH | ||
| HOME PAGE | KÓDOVÁNÍ ČEŠTINY | ENGLISH VERSION | |
© 1998 - 2008 ČESKÁ LÉKAŘSKÁ SPOLEČNOST J. E. PURKYNĚ |
Výroba: NT Servis, s.r.o., provozovatel serveru P.E.S. consulting, s.r.o. |
WEBMASTER |