Východisko. Zdokonalení jodové profylaxe vedlo k odstranění jodového deficitu v České republice. Nevyřešeným problémem zůstává hodnocení zvýšeného přívodu jodu na stav štítné žlázy, zejména na její objem, funkci a autoimunitní postižení. V této práci jsme hodnotili změny jodurie a výše uvedených parametrů v odstupu 5 let u náhodně vybraného vzorku populace ve 3 regionech. Metody a výsledky. Vzorek populace mužů a žen ve věku od 18–65 let (celkem 1716) byl vyšetřen identickou skupinou pracovníků klinicky, sonograficky a laboratorně za použití stejných metodik včetně statistického hodnocení. Byl zjištěn vzestup jodurie, s výrazným posunem do vyšších hodnot u části osob. Změnila se rovněž distribuce kategorií jodurie. Volum štítné žlázy se zmenšil pouze u žen, nikoli u mužů. Ke zmenšení došlo u žen i při vztažení hodnot k tělesnému povrchu. Neprokázali jsme statisticky významné změny tyreotropního hormonu, došlo ke statisticky významnému, ale klinicky pravděpodobně nezávažnému vzestupu volného tyroxinu. Závěry. Opakované epidemiologické vyšetření náhodného vzorku populace ze 3 regionů v odstupu 5 let prokázalo účinnost jodové profylaxe (vzestup jodurie) s tendencí častějšího výskytu nadměrně zvýšené jodurie, zejména u dětí. Zaznamenali jsme snížení volumu štítné žlázy u žen a tendenci k mírnému vzestupu tyreoidální funkce (vzestup volného tyroxinu, nesignifikantní pokles tyreotropního hormonu).

        Klíčová slova: štítná žláza, jodový deficit, jodurie, volum štítné žlázy, hodnoty tyreotropního hormonu a volného tyroxinu.