Beta-hemolytické streptokoky se uplatňují jako etiologické agens sekundárních infekcí ran, ulcerací a dekubitů. Jejich laboratorní diagnostika bývá komplikována tím, že se na infekci často podílejí i další, růstově méně náročné bakterie (Staphylococcus aureus, pseudomonády a enterobakterie). Ty na krevním agaru přerůstají kolonie beta-hemolytických streptokoků. Byl srovnán záchyt beta-hemolytických streptokoků na krevním agaru a na selektivním krevním agaru s přídavkem amikacinu (36 μg/ ml). Celkem bylo vyšetřeno 836 vzorků od 782 pacientů. Zachyceno bylo 86 izolátů beta-hemolytických streptokoků. V 73 případech byly identifikovány další bakteriální druhy podílející se na infekci. Nejčastěji to byl S. aureus a Pseudomonas aeruginosa. U vzorků, kde byla zjištěna smíšená infekce, bylo 46 izolátů beta-hemolytických streptokoků zachyceno jak na krevním agaru, tak na krevním agaru s amikacinem. Dalších 27 izolátů bylo zachyceno pouze na krevním agaru s amikacinem. Bez použití selektivní půdy by uniklo 37 % izolátů beta-hemolytických streptokoků u vzorků z kožních lézí.

        Klíčová slova: beta-hemolytické streptokoky – sekundární kožní infekce – selektivní půda.