Souhrn: Současná psychiatrická literatura poskytuje poměrně málo informací o možnostech jak ovlivnit kognitivní defi cit u nemocných s depresivní poruchou. Práce zabývající se touto problematikou se vyznačují značnou metodologickou rozmanitostí. Ta spočívá nejen v problematické identifi kaci kognitivního defi citu a možnosti jeho ovlivnění, dále v odlišné defi nici úzdravy, v použití různých neuropsychologických testů i nestejné léčby, včetně elektrokonvulzivní terapie. Pro účely hodnocení kognitivního defi citu u deprese jsme sestavili baterii neuropsychologických testů. Kognitivní funkce byly pro ověření vhodnosti baterie vyšetřeny zatím jen u tří nemocných s depresí. U všech nemocných byla diagnostikována útlumová forma deprese, následně byli léčeni milnacipranem. Před a po čtyřtýdenní antidepresivní léčbě byla hodnocena úroveň námi sledovaných kognitivních funkcí a současně klinická symptomatologie pomocí Hamiltonovy škály deprese. Ve shodě s literaturou jsme prokázali přítomnost kognitivního defi citu u depresivní poruchy. Úspěšná léčba milnacipranem vedla zejména k úpravě psychomotorického tempa a paměťových funkcí, naznačen byl i trend ke zlepšení původně narušených vyšších exekutivních funkcí. I když získané výsledky vzhledem k počtu vyšetřovaných nemocných nelze samozřejmě nijak generalizovat, přesto je lze považovat za příspěvek k potvrzení přítomnosti kognitivního defi citu u depresivní poruchy.

        Klíčová slova: deprese, kognitivní defi cit, kognitivní funkce, neuropsychologické testy.