Na úvodní stránku ČLS JEP ČESKÁ LÉKAŘSKÁ SPOLEČNOST J. Ev. PURKYNĚ
Časopisy - Článek
Na úvodní stránku ČLS JEP Aktuality O Společnosti O nakladatelském středisku Časopisy Vyhledávání Knihy Supplementa Katalog
 
  Anglicky / English version Čs. Pediat., 54, 1999, No. 3, p. 155-161.
 
Socioekonomické rozdíly v porodní hmotnosti, délce gestace a ponovorozenecké úmrtnosti. I. Česká republika a Švédsko 
Koupilová I. 1,2 , Holčík J. 1 , Bobák M. 3 , Pikhart H. 3 , Vägerö D. 4 , Leon D. A. 2 

Ústav sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno 1
European Centre on Health of Societes in Transition, London
School of Hygiene and Tropical Medicine, Keppel Street, London, WC1E 7HT, UK
2 International Centre for Health and Society, Dept. of Epidemiology and Public Health, University College London, 1-19 Tor- rington Place, London WC1E 6BT, UK
3 Dept. of Sociology, University of Stockholm, Sweden
4
 


Souhrn:

       Cíl: Vyhodnotit socioekonomickou variabilitu v porodní hmotnosti, frekvenci předčasných porodů a ponovo- rozenecké úmrtnosti v České republice (ČR) ve srovnání se Švédskem. Materiál a metody: Data o všech živě narozených z jednočetných těhotenství v letech 1989 - 1991 v České republice (n = 380 633) a ve Švédsku (n = 351 796) byla individuálně spojena s registrem zemřelých. Vliv vzdělání, rodinného stavu a národnosti matky na porodní hmotnost, frekvenci předčasných porodů (< 37 týdnů gestace) a ponovorozeneckou úmrtnost (28 - 365 dní) byl studován metodou mnohorozměrné regresní analýzy (lineární regrese pro porodní hmotnost, logistická regrese pro předčasný porod a ponovorozeneckou úmrtnost). Výsledky jsou adjustovány pro věk matky, paritu a pohlaví novorozence a další proměnné. Výsledky: Průměrná porodní hmotnost v ČR byla statisticky významně nižší než ve Švédsku (3310 g vs 3522 g; p < 0,001). Vzdělání matky i její rodinný stav měly výrazný vliv na porodní hmotnost i frekvenci předčasných porodů v obou populacích. Jejich efekt byl silnější v ČR než ve Švédsku. Po adjustování pro věk matky, paritu a pohlaví dítěte rozdíl v průměrné hmotnosti dětí matek se základním a univerzitním vzděláním činil 197 g (95% CI 190 - 205) v ČR a 138 g (95% CI 131 - 146) ve Švédsku. Děti matek se základním vzděláním měly podstatně větší riziko narodit se předčasně: relativní riziko adjustované pro věk matky, paritu a pohlaví dítěte činilo 2,19 (95% CI 2,04 - 2,35) v ČR a 1,53 (95% CI 1,43 - 1,64) ve Švédsku. Relativní riziko úmrtí v ponovorozeneckém období pro děti matek se základním ve srovnání se středoškolským vzděláním, adjustované pro věk matky, paritu, pohlaví a porodní hmotnost dítěte, činilo 1,86 (95% CI 1,54 - 2,24) v ČR a 1,42 (95% CI 1,13 - 1,78) ve Švédsku. Závěr: Socioekonomické rozdíly v porodní hmotnosti, frekvenci předčasných porodů a ponovorozenecké úmrtnosti jsou větší v ČR než ve Švédsku.

        Klíčová slova: porodní hmotnost, předčasný porod, socioekonomické faktory, Česká republika, Švédsko
       

Objednat toto číslo jako - FYZICKÁ OSOBA nebo PODNIKATELSKÝ SUBJEKT

  ZPĚT NA OBSAH  
 
 
| HOME PAGE | KÓDOVÁNÍ ČEŠTINY | ENGLISH VERSION |
©  1998 - 2008 ČESKÁ LÉKAŘSKÁ SPOLEČNOST J. E. PURKYNĚ
Výroba: NT Servis, s.r.o., provozovatel serveru P.E.S. consulting, s.r.o.
WEBMASTER