Cíl: Cílem studie bylo zjistit dopad psoriázy na kvalitu života svých nositelů a možnosti jejího ovlivnění různými způsoby antipsoriatické terapie. Metodika: Celkem 105 nemocných s psoriázou, z toho 59 mužů a 46 žen, bylo vyšetřeno dermatologem a klinickým psychologem. Kromě základního anamnestického, klinického a laboratorního vyšetření bylo hodnoceno PASI skóre (Psoriasis Area and Severity Index) a dotazníky hodnotící kvalitu života - Index kvality života u psoriázy - (Psoriasis Disability Index), 36bodový krátký formulář průzkumu zdraví (SF-36) a Dotazník životní spokojenosti. Podle klinického obrazu onemocnění a celkového stavu pacienta byla prováděna lokální nebo systémová léčba nebo fototerapie. Hodnocení všech uvedených hodnot bylo uskutečněno za 3 a 9 měsíců od zařazení do studie. Výsledky: Ze statistického zpracování dosažených výsledků vyplynulo snížení PAŠI skóre po 3 měsících léčby a stejně tak snížení PDI jak v celkových hodnotách, tak v procentech. V dalším sledování za 9 měsíců již k výraznějšímu poklesu hodnot nedošlo. Statistický významný rozdíl byl v PDI skóre v % mezi muži a ženami při vstupním vyšetření. Nevýrazné změny byly při hodnocení SF-36 a Dotazníku životní spokojenosti. Při hodnocení kvality života u podskupin nemocných s různou hodnotou PAŠI skóre nebyly zjištěny rozdíly. V obou termínech hodnocení byly s léčbou spokojeny více než tři čtvrtiny nemocných, přičemž rozdíl mezi různými způsoby terapie nebyl statisticky významný. Závěr: Kvalita života nemocného psoriázou není v přímé závislosti na rozsahu a intenzitě kožních změn. Ovlivnění kvality života psoriázou je výraznější u žen než u mužů. Spokojenost nemocných s terapií nezávisí na způsobu léčby.

        Klíčová slova: psoriasis vulgaris - kvalita života - Psoriasis Disability Index - SF-36 - Dotazník životní spokojenosti